1 - Neuvěřitelné dilema

3. ledna 2013 v 18:26 | Dark Absol |  Sandřino Sinnohské putování (nedokončeno)
Sandra Richardsonová je obyčejná patnáctiletá holka, která bydlí v Sinnohu v malém Dvojlistovém městě. Má dlouhé blonďaté vlasy a hnědé oči. Někdy byla terčem různých vtípků o blondýnách, nemluvě o tom že jí ostatní říkali, jak je hloupá. Už dlouho přemýšlela nad tím, že se vydá na svou cestu. Ale pořád neměla rozhodnuto, čím by chtěla být. Trenérkou a získávat odznaky? Koordinátorkou, získávat Stužky a předvádět útoky svých Pokémonů? Nebo chovatelkou a zaměřovat se na péči o Pokémony a jejich výchovu? Hlídačkou, která chrání vzácné Pokémony v přírodě? Nebo se stát kandidátem na trenéra Stadionu? Dívka se prostě nemohla rozhodnout. Teď ležela v posteli a pročítala si časopis Pokémoní koordinátor. Když vtom někdo vtrhl do jejího pokoje a vytrhl jí z poklidného čtení.
"Tak co, ségra? Už ses rozhodla?" zeptal se malý kluk, kterému bylo asi jedenáct let. Byl to Christopher Richardson, Sandřin mladší bráška.
"Víš, že ani ne?" odpověděla mu Sandra.
"Tak to by sis měla rychle rozmyslet!" usmál se Chris, sedl si k počítači a zapnul ho. "Víš aspoň, jakého Pokémona si vybereš?" Sandra pokrčila rameny.
"Chtěla bys nějakého zemního, co?" (vycházím ze Sandřina jména, sand - písek - pozn. aut.) Chris se zatím otočil k monitoru. Chvilku si něco prohlížel, až si toho Sandra všimla. Na obrazovce zářil velký růžový nápis You're sweet like chica cherry cola. "Co je to?" zasmál se potichu Chris.
"Nech to na pokoji!" vykřikla Sandra, přišla k počítači a za chvíli nápis zmizel.
"Co to bylo? Kdo říká, že jsi sladká jak třešňová kola? Není to náhodou od nějakého tvého kluka?" ušklíbl se Chris.
"MAMI! Chris mi leze do osobních věcí na počítači!" vyjekla Sandra.
Za chvíli přišla do pokoje hnědovlasá žena. "No tak, nechte toho! Co se to tu děje?"
"Mami, Chris se mi hrabal v osobních věcech!"
"Ach tak. Nech toho, ano?" řekla a naťukala něco na klávesnici. Pak se otočila ke své dceři. "Už ses rozmyslela, čím se chceš stát? Říkám ti to, protože ti něco přišlo." Sandřina maminka držela v ruce nějakou pohlednici. Byla to pohlednice od profesora Rowana, Sinnohského odborníka na Pokémony. Na lístku stál kromě textu obrázek tří Pokémonů - Turtwiga, Chimchara a Piplupa společně s mapkou cesty k Rowanově laboratoři. "Píše se tady, že tam máš přijít zítra. Rowan má laboratoř v Písečném městě. Tak by ses měla rychle rozmyslet, Sandie!" oznámila.
"Neboj se. Vydám se tam," odpověděla Sandra a zlostně pohlédla po svém mladším sourozenci.
***
Bylo už deset hodin večer, Chris už spal, ale Sandra pořád ještě nemohla usnout. Nemohla se rozhodnout. Pořád přemýšlela, čím by mohla být. Uprostřed přemýšlení najednou zavřela oči a usnula.
***
"Dalším soutěžícím je Sandra Richardsonová z Dvojlistového města!" ozval se ženský hlas.
"Piplupe, ukaž se!" zvolala Sandra a z jejího Pokéballu vyskočil modrý tučňáček Piplup.
"Bublinkový proud!" Piplup vyslal k nebi velkou dávku krásných bublinek. "Teď Ledový paprsek! A pak Klovavý útok!" řekla Sandra. Piplup nejprve bublinky zmrazil a pak jednu po druhé zasáhl svým ostrým zobáčkem. Všude byly třpytivé ledové kousky.
"Úžasná kombinace tří útoků! Vypadá to, že Sandra a její Piplup jsou kandidáti na vítěze!" oznámil hlas.
***
"Zápas mezi trenérkou Sandrou Richardsonovou z Dvojlistového města a Ashem Ketchumem z Oblázkového města!" oznámil mužský hlas, patrně rozhodčího. Proti Sandře stál kluk, kterého všichni dobře známe a měl svého Pikachu na rameni místo v Pokéballu.
"Do boje, Pikachu!"
"Chimchare! Volím si tebe!"
Na zápasišti stál žlutý myší Pokémon proti malé opičce, které hořel plamen na zadečku.
"Pikachu, připrav se! Voltový náraz!"
"Chimchare, Plamenný kruh!"
Oba Pokémoni udělali v podstatě to samé. Pikachu se rozeběhl a začal se při tom nabíjet, až byl úplné pokrytý elektřinou, zatímco Chimchar se nažhavoval čím dál víc. Oba Pokémoni se srazili a… BUCH! Kouř úplně pokryl zápasiště. Oba Pokémoni byli poté značně vysíleni.
"Pikachu! Jsi v pořádku? Použij Bleskový útok!"
"Chimchare! Zkus se zahrabat!" přikázala opičímu Pokémonovi Sandra.
Pikachu použil vskutku působivý elektrický útok, ale bylo pozdě. Chimchar byl už pod zemí. "Dávej si pozor, může se objevit všude!" řekl Pokémonovi jeho trenér. Ale pozdě… Chimchar se objevil naprosto nečekaně pod ním a zasáhl ho naplno. Pikachu vyletěl do vzduchu a když spadl na zem, bylo jasno o vítězi.
"Pikachu není schopen pokračovat! Vítězem se stává trenérka ze zeleného pole Sandra!" oznámil rozhodčí.
"Tak! Máme tu nového šampióna Sinnohské ligy! Je jím tato mladá, pohledná blonďatá dívka! Sandra Richardsonová!" oznámil komentátor zápasu, který to zřejmě také říkal do televize. Sandra se tak mohla stát slavnou a mít ty nejlepší kluky.
Ale na tiskové konferenci po zápase jeden fanoušek řekl: Jak vůbec může být šampiónem bloncka? To Sandru naštvalo a probudilo jí to. Napila se, došla si na záchod a pak zase usnula.
***
Sandra se procházela s želvím Pokémonem Turtwigem. Jenže Turtwig nebyl v Pokéballu, jak je běžné, ale byl mimo, protože Sandra byla Pokémoní hlídačkou. Nebyla ani v Sinnohu, ale v zemi která se jmenovala Almia.
"POMOC!" ozvalo se odněkud.
"Ale ne! To vypadá na problémy! Pojď, Turtwigu! Honem!" řekla Sandra a vyběhla směrem, odkud vycházel ten křik.
Jenže ještě ani nedošla na místo a už jí a Turtwiga čekala překážka - husté křoví, kudy se nedalo projít.
"Turtwigu! Listovou břitvu!" řekla Pokémonovi Sandra. Ostré listy v mžiku vyčistily cestu od křoví a ta rázem byla volná.
"Bezva, Turtwigu," pochválila Pokémona a vydala se dál.
Sandru čekalo nemilé překvapení. Nějaký kluk byl na stromě, ale okolo něj byl kruh z plamenů. "Ale ne," zašeptala. Musela nejdřív najít nějakého vodního Pokémona, který by požár uhasil. Rozhlédla se a měla štěstí, zrovna zahlédla Buizela.
"Pojď, Turtwigu! Jdeme na to!" řekla Sandra, přiblížila se k vydřímu Pokémonovi a pak se podívala na přístroj, který měla na zápěstí. Stiskla nějaké tlačítko, pak vyletěl šedivý kotouč. Sandra pak vytáhla nějakou modrou tyčku a začala s ní kroužit. Kotouč na kroužení reagoval a pomalu Buizela obtáčel. Poprvé, podruhé, potřetí… až nakonec byl Buizel chycen.
"Pojď, Buizele! Potřebuji tvojí pomoc!" řekla Pokémonovi Sandra. I přesto, že byl Pokémon ještě před chvílí divoký (a byl divoký asi i teď), tak Sandru poslechl. "Použij Vodní dělo!" Buizel začal doslova chrlit proud vody z tlamy, kterým uhasil požár.
"Děkuji, Buizele! Měj se!" řekla Sandra a mávla modrou tyčkou. Buizel okamžitě utekl. "Už můžete slézt!" uklidnila kluka Sandra.
"D-díky… Nevím co na to mám říct…," zajíkal se.
"To je v pořádku. Ráda jsem pomohla. To je běžná práce Hlídačů, pomáhat lidem a Pokémonům v nouzi," usmála se Sandra.
Vtom se najednou ozval divný zvuk. Byl to budík, který oznamoval, že už je ráno.
"Takže to byly jenom sny…," zamumlala Sandra a protřela si oči.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama