12 - Candice se vydává na cestu

13. ledna 2013 v 15:20 | Dark Absol |  Ryanovo dobrodružství - Tajemství Hoennu
"Zápas mezi trenérkou stadionu Candice ze Sněžného města a vyzyvatele z Littlerootu! Každý může použít dva Pokémony! Můžete začít!" řekl rozhodčí a mávnul praporky. Zápas se odehrával na ledové ploše. Na jedné straně byla asi třináctiletá černovlasá dívka s vlasy spletenými do copů a na druhé straně byl muž s bílo-černými vlasy, který se mohl podobat Ryanovi.
"Snovere, ukaž co umíš!"
"Staraptore, volím si tebe!"
Proti sobě stáli malý bílý rostlinný Pokémon, podobný zasněženému stromu a ptačí Pokémon, který vypadal jako kříženec špačka a jestřába. Mladík vytáhl Pokédex. Ozvalo se: "-SNOVER, MRAZOVÝ POKÉMON. ŽIJE V LEDOVÝCH HORÁCH. MÁ VELMI MÁLO KONTAKTU S LIDMI, PROTO MŮŽE BÝT AŽ DRZE ZVĚDAVÝ-"
"Snovere, ledové střepy!" přikázala černovláska.
"Staraptore, nálet!"
Zápas ale skončil velmi rychle. Snover byl sice ledový, ale nevydržel nic. Snažil se zasáhnout sněhovými střelami soupeře, ale ten se jen elegantně vyhnul a naletěl přímo do Snovera. Candice, trenérka stadionu prohrávala 1:0. Ten Staraptor musel být velmi dobře trénovaný a nebo vyzyvatel musel mít už s Pokémoním tréninkem co do činění. "Snover není schopen pokračovat! Vítězem je Staraptor!" řekl rozhodčí a mávnul zeleným praporkem. "Snovere, vrať se," Candice odvolala svého Pokémona do ballu. Pak vytáhla druhý a stiskla ho, aby se jí vešel do dlaně. "Jsi moje poslední naděje," zašeptala si k němu.
"Sneasele, volím si tebe!" Z Pokéballu vyskočila tmavozelená lasička.
"Použij škrábavý útok!"
Sneaselovy drápy se rozzářily a byly připraveny na útok.
"Staraptore, použij strhující útok!
Staraptor se rozletěl na Sneasela ve velké rychlosti. Sneasel napoprvé vyskočil a vyhnul se, ale podruhé už ho Staraptor trefil.
"Sneasele, lavinu!"
Sneasel otevřel tlamu, ze které začal vycházet sníh. Poté ho zformoval do obrovské hroudy a hodil jí po Staraptorovi. A ta přesně zasáhla cíl. Staraptor se začal klepat. "Staraptore, zkus vzlétnout!" řekl trenér. A Staraptor skutečně vzlétl. "To ne!" vykřikla Candice. "V mém Staraptorovi je víc kuráže, než bys čekala. Skoncuj to náletem!"
Jenže Staraptor se pořád klepal zimou. Místo náletu slétl poražen k zemi. "Staraptor není schopen pokračovat! Vítězem je Sneasel!" oznámil rozhodčí a mávl tentokrát červeným praporkem.
"Volím si Gabita!" Z vyzyvatelova Pokéballu vyskočil podivný fialový Pokémon s červenou náprsenkou. Candice se usmála. Věděla, že Gabite je dračí a zemní Pokémon, takže měl dvojnásobnou slabost proti ledovému Sneaselovi.
"Tohle nemůžu prohrát. Sneasele, škrábavý útok!"
"Gabite, Dračí dráp!"
Gabitovy drápy začaly zářit zeleně. Oba Pokémoni škrábli soupeře ostrými drápy. Jenže Sneasel to zřejmě odnesl víc.
"Sneasele, lavinu!"
"Gabite, vyhni se!"
Sneasel opět hodil sněhovou hroudu. Ale Gabite byl rychlý. Takhle se to opakovalo ještě třikrát, ale vždy to dopadlo stejně.
"Gabite, Dračí vpád!"
Candice nestačila zareagovat. Gabitova hlava zářila modře a pak Gabite vrazil neuvěřitelnou silou do Sneasela. Ten už byl v mdlobách.
"Sneasel není schopen pokračovat! Vítězem je vyzyvatel!" řekl rozhodčí a mávl praporkem. Candice vrátila svého Sneasela. "Byl jsi dobrý soupeř. A zasloužíš si Rampouchový odznak!" řekla a předala mladíkovi odznak. Ten si s ní potřásl rukou a pak (spolu s hnědovlasou dívkou která tam byla s ním) odešel. "Tak. Další odznak předán. Už půjdu domů," řekla si Candice. Pak si oblékla svůj světle modrý svetr a vydala se ze stadionu směrem domů.
***
Za chvíli došla k malému domečku na kraji města. Otevřela dveře. "Ahoj, Candice! Tak jak ti to dnes šlo?" zeptala se starší žena uvnitř.
"Špatně, mami. Předala jsem další odznak," odpověděla Candice.
"Takže jsi prohrála, co? Nebuď z toho smutná. Každý někdy prohraje," utěšovala jí maminka.
"To já vím. Nemáš nějaké zprávy o Brianovi?" zeptala se s nadějí. Brian byl její o rok mladší bratr. Vydal se na cestu s Glaceonem.
"Bohužel ne. Máš hlad?" zeptala se maminka. Candice přikývla. Pak si vzala svoje oblíbené teplé kakao a koláč, který její máma zrovna upekla.
"Mami? Uvažovala jsem o tom, že bych se vydala na cestu někam jinam, než do Sinnohu!" řekla Candice, když dojedla poslední kousek koláče.
"Tak dobrá. Nejsi přece malá. Něco ti zatím sbalím, ano?" řekla Candicina maminka a někam odešla. Candice se podívala z okna. Měla krásný výhled na Jezero jasnosti. V jeskyni uprostřed jezera žil legendární Pokémon Uxie, ale málokdo to věděl. Uxie měl totiž tu schopnost, že každý, kdo pohlédl do jeho očí, ztratil paměť. Candice slyšela nějaké historky o tomto Pokémonovi a věřila jim. Jenže pak uviděla nějaké podivné lidi. Většina z nich měla tyrkysové vlasy a byli oblečení jako astronauti. Vedl je nějaký stejně oblečený chlápek s modrými vlasy. Na uniformě se mu lesklo zlaté písmeno G. Candice neřekla nic a dívala se dál z okna. "Pane? Co vlastně máme udělat?" zeptal se jeden z nich. "To je jednoduché! Šéf chce obnovit operaci UXSPELF!" vysvětloval modrovlasý chlápek, zřejmě jejich velitel.
"Co to vlastně znamená UXSPELF?"
"To znamená Uxie, Mesprit a Azelf, tupče! A teď do práce! Nechci, aby se stalo to, co před dvěma roky, kdy tady Jupiter zklamala! A to ani nemluvím o krizi u Jezera pravdy, kde nás zastavila nějaká mladá začínající trenérka! Nejdřív získáme Uxieho! Tak dělejte, do práce! Musíme být rychle hotoví!"
"Rozkaz, komandére!"
Candice si nemohla vzpomenout, co je to za lidi a co je ta operace UXSPELF. Najednou si ale vzpomněla. Byli to Galakťáci! Před dvěma lety se snažili o stejnou věc a málem se jim to podařilo, ale nějaký trenér je zastavil. Ten chlápek byl Saturn, jeden z komandérů Týmu Galactic. "Mami! Hned jsem zpátky!" řekla a odešla směrem k jezeru.
***
"Tak! Připravte si ochranné brýle, protože každý kdo pohlédne do Uxieho očí, tak ztratí paměť!" řekl Saturn a všichni Galakťáci si nasadili ochranné brýle. "Tak, a teď do jeskyně! Připravte člun!"
Candice s napětím sledovala, o co se to chtějí pokusit. Ale pak to zjistila: Deset Galakťáků neslo velký nafukovací člun. Saturn si vybral sedm společníků a vydal povel k vyplutí. "Počkejte! Zastavte! To nemůžete!" vykřikla Candice, která vylezla z úkrytu.
"Cože? Zastavte ji! Musíme Uxieho mít!" řekl Saturn a na břeh se vydali tři Galakťáci. "Takže ty jsi nás špehovala, jo? Za to poneseš trest!" řekl jeden z Galakťáků. Jeden si zvolil Glameow, druhý Dustoxe a třetí Zubata. "Snovere, Sneasele, bojujte!" zvolala Candice a z ballů vyskočili její Pokémoni. Začala velká mela.
***
"Glameow, vrať se!" řekl Galakťák a odvolal si svou Glameow. Ostatní byli také poraženi. Saturn byl skoro u jeskyně. "Snovere, Sneasele zkuste zmrazit hladinu!" Ti se snažili, ale Saturn byl s Galakťáky příliš daleko.
Saturn se ohlédl směrem ke břehu. "Pane? Nemáme tu zvědavou holku zastavit?" zeptal se jeden z Galakťáků, kteří tvořili Saturnův doprovod. "Nechte ji být. Stejně nás nemůže zastavit!" odpověděl mu Saturn. Vypadá to, že měl pravdu. Candice je už nemohla zastavit. Jenže na nebi objevil nějaký velký oranžový létající Pokémon. A začal se snášet dolů.
"Pane? Kdo je to?"
"Nezajímejte se o něj. Musíme jít!" odpověděl Saturn. Mezitím ten Pokémon přistál. Byl to Dragonite. A z něj slezl vysoký plavovlasý muž.
"Jsi v pořádku?" zeptal se.
"Ano. Asi ano. Počkat! Já vás znám! Vy jste Palmer McQuare!" řekla Candice.
"Teď není čas na vysvětlování. Musíme je zastavit. Rhyperiore, Milotiku, bojujte!" Z Palmerových ballů vyskočil dlouhý nádherný mořský had a velký obrněný Pokémon s dvěma vrtáky na hlavě.
"Rhyperiore, elektrošok!"
Ještě než se podařilo Galakťákům dostat se do jeskyně, tak Rhyperior vyslal ohromnou elektrickou vlnu. Následoval obrovský výbuch a všichni Galakťáci (včetně Saturna) odletěli někam hodně daleko.
"Dobrá práce, Rhyperiore. Vrať se," řekl Palmer. Pak vrátil i Milotika. "Slyšel jsem, že Galakťáci se chtějí vrátit ke starému plánu získat Uxieho, Mesprita a Azelfa. Před dvěma lety jim to nevyšlo. Zastavil je nějaký mladý trenér....tuším že se jmenoval Jack nebo tak nějak," vysvětloval.
"Ale co když se vrátí?" zeptala se s obavami Candice.
"Já se o ně postarám, neboj se, Candice," řekl Palmer.
"Vy mě znáte?"
"Ano. Vzpomínám si, když jsem tu bojoval o Rampouchový odznak proti tvému otci. Tehdy jsi ještě nebyla na světě. A jak se daří Brianovi?" řekl Palmer.
"Odešel na cestu. Chtěla bych taky někam odejít. Musím si odpočinout. Kam bych se mohla vydat? Mohl byste mi poradit?"
"Můžu ti poradit třeba Hoenn. Tam se před měsícem vydal můj syn Damion. Loď odsud odplouvá jednou za den, přesně v poledne."
"Díky! Mějte se!" rozloučila se Candice, když Palmer naskočil na svého Dragonita a odletěl. Pak se vydala domů.
"Ahoj, Candice! Kde jsi byla tak dlouho? Už jsem ti sbalila!" vysvětlovala Candicina maminka.
"Vydám se do Hoennu, mami. Loď by mi měla odplouvat v poledne,"
"Tak se drž. A užij si to!" řekla maminka.
"Neboj, mami. A pozdravuj Briana, pokud by se vrátil!" rozloučila se Candice. Pak si dala na záda batoh se sbalenými věcmi a vydala se směrem k přístavu. Tam si koupila jeden lístek na loď do Hoennu (přesněji do Slateportu) a čekala, až bude moci nastoupit.
***
Candice se podívala na hodinky. Bylo za pět minut dvanáct. Loď by měla vyplout za pět minut. Naposledy se nadechla chladného vzduchu a nastoupila na palubu.
"Dobrý den. Můžete mi ukázat lístek, prosím?" zeptal se mladý muž, který kontroloval lístky. Candice mu ukázala svůj lístek. "Děkuji. Tudy prosím," řekl mladík a ukázal cestu do lodi. Ještě předtím, než se vydala hledat svou kajutu, tak se zeptala nějakého námořníka.
"Prosím, můžu se zeptat, za jak dlouho budeme v Hoennu?"
"V Hoennu budeme asi zítra. Máme totiž ještě dvě zastávky. Kanálové město a Liliové město!" vysvětlil chlápek.
"Děkuji!" řekla Candice a vydala se hledat svou kajutu. Když jí našla, hned si lehla do postele a usnula.
***
Když se probudila, bylo už dopoledne. Podívala se z okénka a uviděla velké přístavní město. Z lodního rozhlasu se ozvalo: "Prosíme všechny cestující, aby vystoupili!" Musela být už ve Slateportu. Bylo to velké město se zajímavými místy: Soutěžní halou a Oceánským muzeem. Muzeum by mohlo být nudné a v Soutěžní hale se Soutěž bude pořádat za několik dní. Tak se vydala z města směrem na sever. Kdo ví, co jí na cestě v Hoennu ještě čeká.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama