1 - Bouře na moři

23. února 2013 v 14:49 | Dark Absol |  Pokémon Mystery Dungeon: Napříč časem a temnotou
Daleko od civilizace, na opuštěném kontinentu, kam lidská noha dosud nevkročila, je domov mnoha tvorů, známých pod názvem Pokémoni. Létají ve vzduchu, běhají po pláních, plavou pod vodou. Ovšem na tomto kontinentu je něco mnohem zvláštního
***
Byl deštivý den. Bouře byla čím dál silnější a blesky létaly vzduchem, doprovázeny silným lijákem. Moře bylo rozbouřené a stromy vypadaly jako duchové.
"Whoa! Wh-whoa! Jsi… jsi… v pořádku, příteli?" ozval se hlas. Žádná odpověď. "No tak! Neopouštěj mě! Teď ne! Prosíím…!"
"Nikdy… a teď tě mám!" řekl jiný, temný hlas. Pak vyšlehl podivný paprsek.
"Ne! Mého přítele nech být! WAAAH!" paprsek zasáhl do černého…
***
Tu noc Pokémoni jen těžko spali. Moře se neuklidnilo a Sharpedův mys vypadal strašidelně, když ho osvítil blesk.
Když bouře skončila a sluníčko se opět vyhouplo na oblohu, probudil se na pláži Pokémon. Byl malý, modrozelený, s krunýřem a zatočeným ocáskem. "Kde… kde to jsem?" zašeptal. A pak sebou plácnul do písku.
***
"Hmm…," zamumlal jiný Pokémon. Byl malý, tmavý, s uhlíky na zádech a žlutým tělem. Pořád se procházel kolem zvláštní budovy, která vypadala jako Wigglytuff. "Dost! Už nemůžu být paralyzován! Musím sebrat svou odvahu…! Jdu na to!" řekl si a šlápl na mříž, která byla před vchodem.
"Pokémon objeven! Pokémon objeven!"
"Čí stopa? Čí stopa?"
"Stopa je Cyndaquilova! Stopa je Cyndaquilova!" ozvalo se zpod mříže. "Wah!" polekal se Cyndaquil a bleskově popošel od mříže, "Ach jo… tohle nedokážu… jsem hroznej… myslel jsem si, že teď už to dám, ale tohle…," zamumlal, "třeba mě můj poklad bude inspirovat…," zamumlal a vytáhl kámen s velice podivnou kresbou. "Ne… jsem příliš velký srabík. Prostě to nedokážu… ach jo…," řekl a odešel.
Jenže netušil, že ho celou dobu sledují dva podezřelí Pokémoni.
"Slyšel si to, Zubátku?" řekl první.
"No jasně, Koffingu," odpověděl mu Zubat.
"Ten srabík ml něco cennýho. Viděl jsem to na vlastní voči!"
"Yowch! Vypadalo to jako poklad!"
"Za nim!" řekl vůdcovsky Koffing a oba se vydali za Cyndaquilem.
***
Cyndaquil přišel na pláž. A zrovna včas. Naskytl se mu nádherný pohled na moře a vzduchem létaly duhové bublinky, které foukali Krabbyové na pláži.
"Ach… to je taková krása… Vždycky, když je hezky jsem přijdou Krabbyové a foukají bublinky… jsou tak krásné, jak se lesknou ve slunečním svitu… jako duha…," snil Cyndaquil. Pak se podíval na pláž a… "Huh? Co se to děje?" Cyndaquil přišel blíž. "Wah! Někdo zkolaboval! Hej… ty, slyšíš mě? Jsi v pořádku? Řekni něco!" lomcoval s druhým Pokémonem ve snaze ho probudit.
"Co… Kde to jsem…," Pokémon se probral. Zamrkal a spatřil Cyndaquila, jak se usmívá.
"Jsi vzhůru! To jsem si oddychl! Co se ti stalo? A mimochodem, já jsem Cyndaquil," představil se Cyndaquil. Pokémon vykulil oči. Mluvící Cyndaquil? V životě už zažil spoustu věcí, ale mluvícího Cyndaquila opravdu ne. Já byl v bezvědomí? Co se stalo…? Já… nevím, pomyslel si ten druhý.
"A kdo jsi ty? Nikdy jsem tě tu neviděl," zeptal se Cyndaquil.
"Já? Já jsem… člověk."
"CO?! Ale to je hloupost! Vypadáš jako normální Squirtle! To si ze mě děláš legraci?" vykulil oči Cyndaquil. Pokémon se podíval na bublinky létající vzduchem a pak… spatřil svůj odraz. Byl modrozelený a mohl měřit asi padesát centimetrů. Opravdu byl Squirtle. Podíval se dolů a uviděl krunýř. Dokonce mohl vrtět ocáskem.
"ÁÁÁÁÁÁ! POMOOC! Co se to stalo?! Jsem Pokémon……!"
"Co se děje, Squirtle? Děláš si ze mě legraci?"
"Ne… Vážně ne! Jsem člověk… a vůbec si na nic nevzpomínám…," řekl rychle Squirtle, "a neříkej mi Squirtle, prosím! Jmenuji se… ehm… Marty…"
"Dobře. Budu ti říkat Marty. Musel jsem se ujistit. Poslední dobou se všude možně potulují podivní Pokémoni…," řekl Cyndaquil.
"Jak to myslíš?"
"Nu… Pokémoni se zničehonic začínají chovat podivně a stávají se nebezpečnými… je to zvláštní, nevím proč to tak je…," odpověděl Cyndaquil, když tu najednou do něj vrazil nějaký Koffing. Cyndaquil upadl a podivný kámen mu vypadl z ruky.
"Whoa! Sorráč, přítelíčku!"
"Hele, koukej se na cestu, jo?! Co máš za lubem?" ohradil se Cyndaquil.
"Není to jasný? Tohle si vezmem! Heh-heh-heh!" zasmál se Zubat, který tam byl s Koffingem a hbitě sebral podivný kámen.
"Hej, nechte to být! To je moje!"
"Copak? Hohoho! Tak pojď si to vybojovat!" zasmál se Koffing, "Hoho. Co se děje? Bojíš se snad, ty jeden srabíku?"
"Mazáme vodsuď, rychle! Mějte se, srabíci! Heh-heh!" řekl Zubat a společně s Koffingem zmizeli do blízké jeskyně.
"Co teď? Co si počnu? To je moje osobní cennost… znamená pro mě vše a… Kdyby zmizela tak…," Cyndaquilovi se draly do očí slzy.
"No tak, klid! Sice nevím, co tihle dva chtějí, ale krádež je krádež! Jdu do toho! Pomůžu ti, Cyndaquile!" poplácal Marty Cyndaquila.
"V-vážně?"
"Jasně. Zloději musí být potrestáni! Aspoň tak to bylo u nás… a myslím si, že je to všude stejné. Pojď!"
"Ach, děkuji ti, Marty…," usmál se Cyndaquil.
***
O půl hodiny později na konci jeskyně…
"Hohoho. Tohle byl náš nejlepší kousek!" smál se Koffing.
"Heh-heh! Ten prďola ani netušil, která bije! To by mě zajímalo, co je na tomhle šutru tak zvláštního… co myslíš, Koffingu?"
"Podívej se pořádně! Jsou tam vyrytý podivný znaky! Nevim, co to znamená, ale ten šutr musí bejt nějakej speciální! Za něj určitě dostanem majlant!"
"Heh! Budem pracháči! To zní suprově!" chechtal se Zubat. Jenže najednou…
"Hej, vy dva!" Ozval se povědomý hlas. Byl to Cyndaquil. "Koukejte mi vrátit to, co jste mi sebrali! Je to má osobní cennost!"
"Whoa-ho-ho. Takže cennost? Supr, tak jsem měl pravdu s těma prachama! Hoho!" řekl Koffing Zubatovi. "Jestli je to tak cenný, jak říkáš, prcku, tak to máš smůlu. My jsme si to poctivě ukradli!" řekl k Cyndaquilovi.
"Cožee?" Cyndaquil se otřásl.
"Tak si proto pojďte, srabíci! Heh-heh!" řekl Zubat a hodil kámen Koffingovi.
Martymu už začaly povolovat nervy. Byl sice Squirtlem ani ne hodinu a už se chytal něco provést. Nadechl se… a zasáhl Koffinga bublinkovým útokem.
"Tak vy chcete boj, jo? Fajn, jdeme na ně, Koffingu! Heh-heh!" Zubat se s Koffingem vrhl na Cyndaquila s Martym. Cyndaquil pohotově použil kouřový útok a zloději neviděli, co se děje.
"Hej! Kde jsou…?" divil se Zubat. Když vtom ho zasáhl bublinkový útok.
"Já nevim! JAAAU!" Koffinga trefil Cyndaquil nárazovým útokem. Slabí zloději padli k zemi.
"Urrf… jak nás mohli porazit takový prďolové?!"
"Vaše vítězství byla jen šťastná náhoda, pamatujte si to! Vezměte si ten šutr! Mizíme, Zubátku!" řekl Koffing, odhodil kámen a společně se Zubatem zmizeli pryč.
"Jupí! To byla paráda! Na to si plácneme!" usmál se Cyndaquil a plácnul si s Martym.
***
"Ještě jednou ti moc děkuju, Marty. Zachránil si mě a můj poklad!" nešetřil díky Cyndaquil.
Pomohl jsem mu proto, že jsem to považoval za správné… ale bylo to opravdu to správné? Myslím, že ano, protože jinak by Cyndaquil nebyl tak šťastný, pomyslel si Marty. "Ale to nic," řekl nahlas, "to je správné, pomoct jinému v nesnázích!"
"Podívej se. Tohle je to, co mi sebrali. Je to můj jediný poklad. Říkám mu úlomek relikvie. Podívej se! Vím, že vypadá obyčejně, ale koukni se pořádně," řekl Cyndaquil a ukázal kámen Martymu.
"Zvláštní vzor… takový jsem nikdy neviděl," zamumlal Marty.
"Ach… nepřemýšlel si někdy, jak by bylo úžasné hledat starobylé poklady, vydávat se na neprozkoumaná místa… Jednoho dne… vyřeším tajemství mého úlomku! Určitě musí někde do něčeho pasovat! Jednou na to přijdu! Proto jsem se chtěl zapsat jako učedník do Wigglytuffova sdružení… ale… utekl jsem. A co ty, Marty? Ztratil si paměť a změnil ses ve Squirtla… co budeš dělat?" zeptal se Cyndaquil. Marty pokrčil rameny. "Pokud tedy ne, mohu tě požádat o něco velkého?"
"No zkus to," řekl Marty.
"Chtěl bys se mnou založit průzkumný tým? Jsem si jistý, že bychom byli opravdu dobrý tým. Co na to říkáš?"
Marty se dostal do rozpaků. Jej… co mám dělat? Nemám vůbec tušení, co to průzkumný tým je… Ale je pravda, že nemám kam jít. Nevím ani, co se to se mnou stalo, proč jsem se najednou stal Squirtlem… možná když se spojím s Cyndaquilem, třeba zjistím, co nebo kdo vlastně jsem…, pomyslel si Marty. Pak řekl: "Dobrá tedy. Přidám se k tobě a založíme průzkumný tým!"
"Vážně? To je skvělé! Děkuju, Marty…" řekl Cyndaquil, "nejprve musíme k Wigglytuffovi zapsat se jako učedníci. Jsem si jistý, že trénink bude těžký… ale jednou budeme super tým! Dáme do toho vše!"
"To se mi líbí!" řekl Marty a plácnul si s Cyndaquilem. A tak Cyndaquil a Marty založili průzkumný tým a tak začalo jejich velké dobrodružství…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama