36 - Setkání před Pohárem

3. února 2013 v 21:51 | Dark Absol |  Ryanovo dobrodružství - Tajemství Hoennu
Ryan s Damionem byli už hezkých pár dní u jezera Statečnosti. Všude, v restauraci, v hotelu i u arény byly plakáty oznamující Wallaceův pohár, úžasnou událost pro koordinátory z celého světa. Konečně přišel ten den, na který všichni čekali. Měla se konat velká zahajovací párty s hvězdnými hosty a karaoke soutěží. Damion byl už celý nesvůj a Ryan vůbec nevěděl proč. Jenom věděl, že si s někým předchozí den povídal po telefonu. Hned ráno Damion hbitě zmizel z pokoje a šel vyčkávat k přístavu nějakou loď.
"Kde jenom může být?" pomýšlel si a horlivě zíral do dálek. Ale loď nikde. Jenže najednou se Damionovi ozval telefon. "Kdo to může být v tuhle dobu?!" pomyslel si. Pak to tedy zvedl. "Ano, kdo je tam?"
"Damione, koukáš se špatným směrem," řekl mu holčičí hlas.
"Cože?" divil se Damion.
"Tak se natoč trochu doleva!"
Damion ten hlas poslechl otočil se doleva a pak spatřil toho, koho hledal. Na lodi byla nějaká dívka a v ruce držela mobilní telefon.
"Á! Kate! To jsem tak rád, že tě zase vidím!" řekl s nadšením kluk když dívka vystoupila. Byla to blondýnka, s vlasy po ramena a ofinkou, modrýma očima a brýlemi s tenkou červenou obroučkou, byla menší než Damion, na sobě měla černou halenku a bílou krátkou sukni. Nad pusou se jí něco lesklo, což bylo Damionovi trochu podivné.
"Já tě taky ráda vidím, Damione. Už dlouho jsme se neviděli, že ano?"
"To máš pravdu. Když jsem tě viděl naposled, neměla si tu lesklou věc a brejlky taky ne. Ale sluší ti, to je fakt," pochválil dívku Damion. "Jak jde cesta? Slyšel jsem, že jsi koordinátorka v Johtu," zeptal se poté Damion.
"Ano, to jsem. Ale když jsem slyšela o tomhle poháru, tak jsem si řekla, že prostě musím přijet! A co ty? Zúčastníš se taky?"
"Asi ne, nejsem koordinátor…,"
"To nevadí, alespoň to můžeš zkusit, Wallaceův pohár je pro všechny. A s kým by ses zúčastnil?" zeptala se Kate.
"Asi už vím s kým! Floatzele! Tak pojď!" Z Damionova Pokéballu vyskočil oranžový vydří Pokémon se dvěma ocasy, žlutým "ručníkem" a na žlutém břiše měl oranžový znak připomínající vodní kapku.
"Ten Floatzel vypadá dobře! Myslím, že s ním ti to půjde skvěle, protože v aréně je velký bazén, co jsem slyšela."
"Tak fajn! Přihlásím se tedy s ním. Co takhle si dát malý trénink?"
"To není špatný nápad!" souhlasila dívka.
***
Mezitím se v hotelu probudil Ryan. Oblékl se a zkontroloval si mechanickou ruku. Pak zavřel a zamknul pokoj a odešel dolů na snídani. Bylo mu ale divné, že Damion nikde. Tak se v klidu najedl (k snídani byly lívance s džemem a smetanou) a odešel z hotelu. Rozhlédl se, ale Damion zase nikde. "Možná bude v restauraci," pomyslel si a vydal se tím směrem. Když ho najednou zastavil nějaký dívčí křik. Vycházel odněkud z křoví. Ryan šel za křikem a hned zjistil, co se stalo. Na zemi ležela nějaká hnědovlasá dívka a třásla se strachy. Nad ní se skláněli tři Pokémoni. Všichni byli dlouzí a připomínali hady. Ryan vytáhl okamžitě Pokédex. Ozvalo se: "-EKANS, HADÍ POKÉMON. DOKÁŽE SE POHYBOVAT VELMI TIŠE A KRADMO. JEHO HLAVNÍ POTRAVOU JSOU VEJCE PTAČÍCH POKÉMONŮ, JAKO PIDGEYŮ, SPEAROWŮ, TAILLOWŮ ATD.-
-ARBOK, KOBŘÍ POKÉMON, VYVINUTÁ FÁZE EKANSE. NA KOŽNÍM LEMU MÁ ZASTRAŠUJÍCÍ VZOR, KTERÝ VÝBORNĚ FUNGUJE PŘI CHYTÁNÍ KOŘISTI. KDYŽ SE NA TENTO VZOR KOŘIST PODÍVÁ, TAK SE UŽ NEPOHNE-
-SEVIPER, HADÍ POKÉMON. SEVIPER JE ZNÁMÝ PRO SVOU HROZIVOU POVAHU, ZNEHYBŇUJE SVĚ SOUPEŘE POMALÝM OVÍJENÍM TĚLA KOLEM NICH-"
"Co se děje?" zeptal se Ryan.
"Pomoc! Prosím!" dostala ze sebe dívka. Ryanovi ihned došlo, že ti Pokémoni dívce nahánějí ohromný strach a tak se rozhodl jim dát lekci.
"Neboj! Pomoc už je na cestě!" houkl na ní Ryan, "Quilavo, volím si tebe!"
Všichni hadí Pokémoni teď nechali dívku být a otočili se na Quilavu. Pak na něj vyslali dávku fialových jehlic. Quilava i Ryan se ale vyhnuli.
"Quilavo, nažhav se a zastraš je plamenometem!" řekl Ryan. Quilava se v mžiku nažhavil a vyslal ohnivý útok. Žádného Pokémona nezasáhl, ale hadi se tak polekali, že se odplazili pryč. Slečna se pomalu zvedla a Ryan hned přiběhl k ní. "Nestalo se ti nic?" zeptal se starostlivě.
"Ne, to je dobrý," dostala ze sebe dívka. Ryan jí ale moc nevěřil a tak jí pravou rukou sáhl na čelo. Ale neucítil nic. "Promiň, špatná ruka," začervenal se. Zapomněl, že v mechanické ruce nemá cit, ani tepelné senzory. Dívka vyvalila oči a Ryan jí sáhl na čelo levou rukou. Ale neucítil žádné známky nemoci nebo horečky. "Co se ti stalo?" zeptal se.
"Ale nic… mám strašnou hrůzu z hadích Pokémonů… už odmalička, víš? A tihle na mě zaútočili. Jsem ti moc vděčná, že jsi mi pomohl!" usmála se a vstala. Ryan si jí teď mohl pořádně prohlédnout. Byla to hnědovláska s vlasy po ramena (vzadu delšími) a ofinkou, nádhernýma modrýma očima, oblečenou do purpurové halenky bez rukávů a modrých riflových kalhot. Ryan se začervenal. "Ta je ale krásná…," pomyslel si. Pak ale řekl: "To nic nebylo. Ještě jsem se nepředstavil. Ryan Conolly."
"Já se jmenuji Allison, Allison Grainová, ale kamarádi mi většinou říkají Allie," řekla dívka a natáhla ruku. Ryan jí stiskl.
Najednou zase zašustilo křoví. Z něj vypadl Pokémon. Byl hnědý a velice roztomilý. Vypadalo to, že je popálen. Ryan vytáhl Pokédex. "-EEVEE, EVOLUČNÍ POKÉMON. JEHO GENETICKÝ KÓD JE NEPRAVIDELNÝ, PROTO SE MŮŽE PŘIZPŮSOBIT PROSTŘEDÍ TÍM, ŽE SE VYVINE DO RŮZNÝCH FOREM. DOPOSUD JICH BYLO OBJEVENO SEDM-"
"Oh! Tenhle Eevee je zraněný! Musíme rychle něco udělat!" řekla Allie.
"Jasně. Odvedeme ho do Pokécentra. Tam se o něj sestra Joy postará. Tak jdeme! Quilavo, vrať se!" řekl Ryan, odvolal Quilavu a vzal Eevee do náruče. Vtom se ale zatáhla obloha a začalo pršet. Ryan a Allie běželi, co se dalo, aby byli v Pokécentru. Už tam skoro byli, když najednou Ryan zakopl, Eevee mu vypadl a rukavice se mu dostala dolů. Asi si pořádně neutáhl tři řemínky na ní.
"Ryane, jsi v pořádku?" strachovala se Allie.
"To bude dobrý. Hlavně odnes Eevee dovnitř!" řekl jí. Dívka kývla a dostala se dovnitř. Jenže to nejhorší teprve přišlo. Na mechanickou ruku mu nakapala voda a ta způsobila, že přestala fungovat a úplně ochabla. "Ale ne… co teď?!" divil se Ryan situaci. Pak popadl svou zdravou rukou rukavici a vešel do Pokécentra. Tam si sedl na lavičku a přemýšlel co dál. Pak k němu přišla Allie. "Tak co, jak je Eeveemu?" zeptal se jí Ryan.
"Bude v pořádku. Dala jsem ho sestře Joy. Teď musíme jen čekat," usmála se. Pak si všimla něčeho divného. "Ryane, co to máš s rukou?" zeptala se.
"Nic, vůbec nic," řekl rozpačitě Ryan a snažil se nefunkční ruku zakrýt. Pak přiběhl k sestře Joy. "Dobrý den, nevíte, jestli tu je nějaký mechanik? Potřeboval bych…," Ryan ztišil hlas, "spravit svojí protézu."
"Je mi opravdu líto… ale není…," řekla sestra.
"To je v pořádku," řekl Ryan. Najednou si ho někdo všiml. Byl to Colin.
"Ahoj Ryane, co se děje?" zeptal se.
"Nic… nic… kdepak máš svojí přítelkyni? Jak dopadlo rande?" ptal se rychle Ryan a snažil se zakrýt pravou ruku.
"Dobrý. Barry je naprosto úžasná. Mám pocit, že to možná něco znamená… hej, co to máš s rukou?"
"Hehehe… nic…"
"Ukaž mi to, prosím," řekl Colin. Ryan ho tedy poslechl a ukázal mu svou protézu. "Dostala se mi tam voda, asi zkrat," dodal.
"Ach tak. To spravíme. Neboj, bude jako nová," ujišťoval ho.
"Cože? Ty tomu rozumíš?" divil se Ryan a ještě víc se divil tomu, že ho nešokuje jeho umělá končetina.
"Studoval jsem tyhle kybernetické náhrady asi tři roky. Nic mi nemusíš vysvětlovat. Opravím ti to," usmál se Colin. "Sestro Joy? Máte tu nějaké nářadí?" zeptal se.
"Ano, to máme."
"Mohu si ho půjčit?"
"Klidně."
Colin si vzal krabici s nářadím a odešel s Ryanem do nějaké prázdné místnosti v Pokécentru. Pak Ryanovi odmontoval ruku a "pahýl" mu zatím zavázal velkým kapesníkem.
***
"Tak a je to!" usmál se Colin. Pak Ryanovi rozvázal kapesník a namontoval mu ruku zpátky. Pak mu do ní dal kapesník. Ryan se zarazil ohromením. "Já… já… ho cítím? Já cítím dotyk?" divil se.
"Ano. Modifikoval jsem jí trochu a teď jsou ty dráty spojené přímo s tvými nervy. Všechno, čím se dotkneš těmi konečky prstů pak putuje dráty a nervy až do mozku. A pak jsem ti taky přidal tepelný senzor. Teď můžeš rukou cítit i teplo. Není to skvělé?"
"To bezpochyby je! Děkuju!" řekl Ryan, vzal si rukavici a pořádně utáhl všechny řemínky.
***
"Jak je na tom Eevee?" zeptal se Ryan Allison.
"Už dobře, podívej!" řekla dívka a ukázala na lehátko, které právě přivážely Chansey. Byl na něm Eevee, úplně v pořádku a plný energie.
"To je dobře, že jsi v pořádku. A teď je čas se rozloučit," řekl mu Ryan, když byli venku. Eevee, ale použil nádherný hvězdicový útok a nikam neodešel.
"Ryane, já mám pocit, že Eevee by chtěl soutěžit!" řekla Allie.
"Vážně? I přesto, že tě nehodou popálil můj Quilava?" Eevee kývl. "Ale to nejde, nejsi můj… nechci tě chytat. Jsi divoký," řekl mu Ryan. Eevee smutně zakňučel.
"Tak víš co? Uděláme dohodu. Já splním tvůj sen a zúčastním se soutěže s tebou, souhlas?" Eevee neřekl nic a skočil Ryanovi na rameno.
"Budu to považovat za ano," usmál se Ryan, "ale až Pohár skončí, tak se každý dáme svou cestou." Eevee začal být zase smutný. Měl Ryana rád, vždyť ho zachránil…
"Teď na to nemysli, zítra nás čeká soutěž!" řekl mu Ryan. Pak ho napadlo, že se musí setkat někde s ostatními. Vždyť dnes je velký den. A hlavně karaoke soutěž! Tak se odebral sednout si na lavičku a počkat, jestli třeba nepotká Kris a Candice, nebo Ashe a jeho kamarády. Venku už bylo zase hezky. Allie zatím trénovala se svými Pokémony a Ryan ještě prozkoumal Eeveeho útoky v Pokédexu. Ozvalo se: "-TENTO POKÉMON UMÍ HVĚZDICOVÝ ÚTOK, RYCHLÝ ÚTOK, NÁRAZOVÝ ÚTOK A KOUSAVÝ ÚTOK-" Ryan zavřel Pokédex a rozhlédl se. A spatřil Alex jak táhne Ashe za ruku, za nimi pak byl Matt, nějaká starší dívka s tmavě růžovými vlasy a povědomá hnědovláska s brýlemi s červenou obroučkou do půlky. Ta se otřásla. Ryan nemohl uvěřit vlastním očím. Byla to Amanda.
"Ahoj, tak jste konečně dorazili!" řekl Ryan radostně.
"Ahoj," opětoval pozdrav, "jo. To jo." "Nazdar Ryane," pozdravila Alex a vtáhla Ashe dovnitř. Ryan se zamyslel. Pak se zeptal jejich staršího kamaráda. "Hele, Matte, co s nimi je?"
"Ash chtěl pustit toho Buizela co šel s nimi a zablátil se. Tak ho Alex nutí aby se převlékl," odpověděl chovatel a snažil se potlačit smích.
"Buizela, jo? Nový úlovek?"
"Přesně tak. Ale měl s ním nějaké problémy a chtěl ho pustit na svobodu. Zdá se ale, že to vyřešil," vysvětlil, "rád bych ti představil své přátele. Ta fialovlasá dívka, to je naše Blair. Hnědovlásku bys mohl znát. Amanda," pokynul směrem k ní. "a tahle růžovovláska, to je Whitney." Amanda se začervenala a odešla.
"Zajímalo by mě, co jsem řekl," díval se za hnědovláskou zrzek.
"To já nevím, ale mám pocit, že za to nemůžeš ty. Tohle dělala ještě když jsme bydleli spolu v New Barku."
"Ach," kývl hlavou Matt, "nepůjdeme za těma dvěma?"
"Tak dobře. Taky ti někoho představím," řekl Ryan a pro jistotu si utáhl řemínek na rukavici.
"Bude nám potešením," usmála se Whitney. Pak se otočili a vstoupili do budovy s velkým P. Ryan uviděl Allie, jak sedí na lavičce. Oslovil jí a ona se otočila na Ryana a ostatní.
"Já jsem Matt Warren," podal jí ruku chovatel.
"Já jsem Whitney," usmála se trenérka stadionu. "A já Blair," přidala se fialovovlasá čarodějka.
"Allison Grainová," přestavila se Allie, "ale ostatní mi většinou říkají Allie. Jsem koodinátorka a zítra tady vystoupím!"
"Já taky," sdělil jí Matt. "Společně se mnou, Ashem a Alex," dopnila ho Blair.
"Já se zúčastním taky, tady s Eeveem, slíbil jsem mu to!" vysvětlil Ryan, "tak mě napadlo, mohli bychom si někam sednout a popovídat si všichni… nevím, ale kde je Damion. A o Kris s Candie nemám žádné zprávy."
"Oh", zarazil se Matt, "tak je najdem, ne?"
"Souhlasím," přikývla Blair, "soutěže se budu účastnit poprvé a tak bych se ráda dozvěděla co nejvíce."
"Kam bychom mohli jít? Já Candie zavolám a řeknu, ať tam přijdou, jo?"
"Co třeba na vyhlídku?" navrhla Whitney. "Když jsme sem šplhali, tak jsem si všimla několika pěkných míst a byly tam i lavičky se stolkama."
"Ale ještě bychom měli nechat vzkaz pro Ashe a Alex," vzpomněl si Matt. Ale nebylo potřeba, protože ti dva jmenovaní vyšli ven ze střediska. Ashův Buizel už s nimi nebyl, což značilo že je v Pokéballu. "Výborně," pochvaloval si Matt.
"Co je výborné?" nechápala Alex.
"Domluvili jsme se, že půjdeme si sednout společně někam na vzduch a popovídat si. Ještě by měl přijít Damion, Kris a Candice," vysvětlil Ryan.
"Wow," podivila se Alex, "trenérka stadionu Sněžného města je tady?" podivila se.
"Zajímalo by mě, jestli je stejně silná jako její máma," prohodil trenér.
"Tak to se jí můžeš zeptat, nebo si to zkusit," usmál se Ryan, "ale teď už pojďme!"
"A kam že to jdeme?" zeptal se ještě Ash. "Nějaké konkrétní místo?" dodal.
"To já nevím, tady Whitney něco říkala…"
"Že bychom mohli jí na vyhlídku co jsme minuli: Je odtamtud totiž dobře vidět," doplnila ho růžovovláska. Ryanovi teď zapípal PokéNav. "Tak Candie s Kris jsou už tam. Tak pojďte!"
"Kris je koordinátorka, že jo?" ujišťovala se Alex. Ryan jí kývl. "Mám dojem, že je dobrá, ne?" pokračovala.
"No to nevím… má dvě stužky… tys o ní slyšela, že se mě tak ptáš?"
"Neslyšela, ale viděla. Mám v Pokédexu záznamy letošních soutěží a všimla jsem si jí."
"Oh. Tak o téhle funkci jsem neslyšel… možná proto, že mám jiný model Pokédexu. Ale jak porazila Marinu… To bylo fakt senzační," řekl Ryan.
"Ano. To byla skutečně skvělá práce," souhlasila. Ash se naklonil k Mattovi. "Doufám že takhle neprokecají celou cestu," pošeptal mu. Jenže Alex to zaslechla a hned dostal pohlavek. Najednou se Ryan otočil a uviděl jezero Statečnosti. Bylo tak velké a krásné. Okolo jezera byla promenáda, která v noci byla osvětlená a u ní byly různé stolečky s lavičkami. A u jednoho stolečku byly dvě dívky. Jedna byla černovláska, to byla Candice, a druhá krásná dlouhovlasá hnědovláska s modrýma očima a delší ofinkou, s bílou halenkou s polodlouhými rukávy, v úrovni bříška přepásanou a bílými kalhoty, kterou nikdy neviděl. Ryanovi vyschlo v krku. Candice na něj mávala.
"Děje se něco?" otázala se Whitney.
"Nic, to je dobrý. Pojďte támhle, za Candie," řekl jí Ryan.
"To je ona?" prohlížel si ji zvědavě Ash. "Docela se podobá mámě, že jo Matte?"
"Jo, to je fakt," souhlasil chovatel.
"Copak, vy znáte mojí mámu?" zeptala se jich Candice, když se všichni posadili.
"Jistě," přisvědčil Ash. "byli jsme ve Sněžném městě a já s ní zápasil," informoval ji.
"Vážně? A výsledek?" vyptávala se černovláska.
"Prohrál," řekla za něj Alex. Ash se rozesmutnil.
"Ah. Máma je vážně dobrá. Jednou, když jsem ještě nebyla na světě, tak měla šňůru 10 vítězných utkání v řadě! Je to fakt třída," usmála se.
"To s tebou musím souhlasit," ožil Ash. "A nepředstavíš nám svou půvabnou společnici?"
Ryan se zasekl. Vůbec nevěděl, co říct. Měl sucho v krku a bylo mu horko, i přes to, že venku nepálilo slunce.
"No… víš, já jí ani neznám," řekl mu. Dívka se podivila.
"Ryane, to jsem ale já! Kris! Jenom jsem se sebou něco udělala, víš?" řekla dívka. Ryan vyvalil oči. "A co to máš na sobě?" zeptala se.
"Taky jsem se sebou něco udělal… kvůli ruce… umělý ruce…"
"Umělý ruce?" vyvalila oči tentokrát Kris.
"Jo… stala se mi taková nehoda v lesíku… pytlák práskl dveřma a dostal jsem příšernou bolest a dostala se mi tam špína… nakonec mi jí museli amputovat a teď mi dali náhradu, kterou mám tady pod rukavicí," dokončil vyprávění Ryan.
"Tak to se ti stalo a proto máš tu rukavici," pochopil Ash, "to muselo bolet..." Alex se zájmem poslouchala, a pak ji něco napadlo. Vytáhla svůj Pokéball lásky a otevřela ho. "Běž si hrát s Eeveem," pobídla Pokémona, který vyskočil z něj. Byl růžový a velice roztomilý. Navzájem se očichali a pak začali skotačit. Ryan vytáhl svůj Pokédex. Ozvalo se: "-SKITTY, POKÉMON KOŤÁTKO. INSTIKTIVNĚ PRONÁSLEDOVÁVÁ JAKOUKOLI POHYBUJÍCÍ SE VĚC. POKUD ŽÁDNÁ NENÍ V OKOLÍ, PRONÁSLEDUJE SVŮJ OCAS-"
"Už víte o dnešní karaoke soutěži?" zeptala se Candice.
"Já ano," kývl Ryan. Allie pokrčila rameny, ale pak řekla, že se raději bude jen koukat.
"Ne, slyšíme o ní prvně," zakroutil hlavou Matt "ale já se rád zúčastním. Co vy?" otočil se na kamarády. "Já se zúčastním," přikývla Alex. Blair nadšeně zakývala hlavou. Všichni se otočili na Ashe. "Já asi ne," prohlásil po chvilce přemýšlení.
"Já tě plně chápu," kývl Ryan. Pak ho napadla ještě jedna věc. "Ashi, ještě něco mě napadlo."
"Hmm? Copak?"
"Až skončí pohár, tak bych tě chtěl vyzvat na zápas. Jen ty a já, šest na šest. Kolik budeš potřebovat času na trénink?"
"Kolik ty?" opáčil, "já navrhuju půl dne."
"Dobrá tedy. Souhlasím. Ať vyhraje ten lepší," usmál se Ryan. Pak se zvedl, Kris s Candice taky. "Tak my půjdeme trénovat, tak zatím," oznámila Kris. "Uvidíme se večer!" ujistila je Candice. Allie tam ještě zůstala, aby něco řekla Alex o podmínkách poháru.
***
Ryan, Kris a Candice, nyní opět pohromadě, přišli na velkou plochu před arénou, kde se scházeli koordinátoři a mohli trénovat. Ryanovi bylo pořád divně. "Blbý sny," pomyslel si. Kris se ho na nic neptala a povolala své Pokémony. Ryan opět uviděl Marshtompa a Luxia, ale taky nové tváře jako Scythera, nebo… "Já nevěřím vlastním očím! Ten je tak krásnej! Kde jsi ho získala?" zeptal se Ryan. Kris věděla, že Absol je Ryanovým nejoblíbenějším.
"No… když jsem byla na cestě chvilku sama, tak mi pomohl bojovat s bandou divokých Primeapů," odpověděla mu dívka. Ryan kývl a hodil své Pokébally. A za chvíli před Ryanem stáli Grovyle, Electrike, Quilava, Shellos, obrovitý Onix a ve vzduchu se vznášel Swellow. Kris se podivila. "A co Eevee? To máš u sebe sedm Pokémonů? Já myslela, že to nejde…"
"Nejde to, to máš pravdu. Jde o to, že tenhle Eevee není technicky můj, jenom se s ním zúčastním soutěže," vysvětlil Ryan. Kris kývla a pak se začali oba věnovat tréninku.
"Tak! Asi za dva, nebo tři dny nás čeká tvrdý a plný zápas. Proto vás prosím, ať do toho dáte úplně všechno! Myslíte, že to dokážete?" řekl Ryan Pokémonům. Ozvalo se souhlasné zamručení. "Výborně. Bohužel neznám Ashův styl a ani nevím, jaké má Pokémony… naposledy, co jsem mu volal, tak měl Chikoritu, Noctowla a Chinchoua… to se určitě změnilo… Takže se nemůžeme na nic konkrétního zaměřit," řekl Ryan.
"Říkal jsi, že má ptačího Pokémona? Tak mě napadlo, že byste mohl trénovat přesnost útoků na dálku. Na, vem si tyhle terče!" řekla mu Candice. Ryan kývl a pak se otočil k Pokémonům.
"Quilavo, Electriku a Shellosi teď budu potřebovat vás! Onixi, Grovyle a Swellowe, můžete zatím odpočívat! Jdeme na to! Nejdřív ty, Quilavo. Budu ti házet tyhle terče a ty se je budeš snažit trefit plamenometem, ano?"
"Quilava!" souhlasil Pokémon a nažhavil se. Pak mu začal Ryan házet malé disky. Quilava zasáhl tři ze čtyř. Pak nastoupil Shellos, který byl trochu horší, protože strefil jen jeden. Ryan se na něj nezlobil, jen mu řekl, že příště to bude lepší. Jako poslední nastoupil Electrike, který si vedl výborně. Strefil všechny čtyři terče modrými blesky, které vypálil z nabitého těla.
"Wow! Zdá se že zvládl šokovou vlnu," ozvala se Candice.
"To je super. Výborně, Electriku!" pochválil Pokémona Ryan. A to ještě nebylo všechno. Ryan jen tak hodil disk do vzduchu a disk se rázem rozpadl. "Co to?" divil se trenér.
"Zdá se, že i Grovyle umí něco nového," usmála se Candice.
"Vážně?"
"Semínkový útok!"
"Semínkový útok?" Ryan se zamyslel. Tenhle útok už někde viděl. A pak si vzpomněl na Grovyla Jacena, se kterým kdysi zápasil a na jeho trenérku Samanthu. Tenhle útok znamenal, že i Grovyle může útočit na dálku. Pak hodil ještě pár terčů, aby si Grovyle procvičil semínkový útok. Ryan ale věděl, že proti Noctowlovi ho nepoužije, neměl by šanci. Pak si ostatní odpočinuli a Swellow začal trénovat nálet. Jen Ryan nedomyslel, jak trénovat Onixe. Nakonec ho to napadlo. Onix trénoval rychlost svého kamenometu (švihnutí ocasem) a hrabavý útok. Na konci Ryan své Pokémony pořádně pochválil a odešel spolu s dívkami do Pokécentra. Zde je nechal vyléčit a pak šel ještě trénovat s Eeveem na soutěž. Společně s ním šla také Kris, aby mu poradila, jak to v soutěžích chodí.
***
Konečně nastal večer, venku byla už tma a v aréně Valor bylo vše připraveno pro velkou zábavu spojenou se zahájením poháru. Ryan, Candice a Kris teď stáli před arénou a čekali na ostatní. Za chvíli přišla Allison, pak se ukázal i Damion s nějakou malou slečnou. Ryan se podivil. Pak se přiblížil ke kamarádovi a řekl: "Damione, co to děláš? Vždyť si říkal, že ti na Gabrielle záleží…"
"Ale tohle není moje přítelkyně! Je to moje spolužačka ze školy," vysvětloval situaci Damion.
"Kate, ráda vás poznávám," představila se dívka a sundala si brýle, aby je vyčistila. Ryan, Kris a Candice se taky představili a teď už jen čekali na Ashe a ostatní. Aréna byla stejná jako vždy, akorát před vchodem byly plakáty oznamující tuto událost (které Ryan viděl, už když jsem dorazil) a arénu osvětlovaly barevné reflektory, modré, červené, oranžové a zelené. U vchodu byly už davy lidí hrnoucí se dovnitř. Většina byli koordinátoři, jiní jen účastníci dnešního zábavy a jiní, co se přišli jen podívat. Nakonec se všichni sešli a mohli už jít dovnitř.
***
Když už nakonec vycházeli ven z arény byli už unavení a ospalí. Ryan se rozloučil s Ashem a spol. a společně se vydali k hotelu U Velkého jezera, kde byli ubytovaní.
"Teda, to bylo něco," pochvalovala si Kris.
"To máš pravdu," souhlasila Candice.
"Aaaaah… já už jsem tak unavený," zívl Damion.
"Není divu… vždyť už je půl dvanáctý…," četla Kris ze svého Pokétche, který dostala právě od Damiona.
"Tak pojďte rychle… já se těším na postel…," řekl Damion. Všichni šli pokračovali v cestě. Když už byli u hotelu, tak se ozvalo nějaké dívčí volání. "Dami! Dami! C'est moi! To jssem já!" Byla to Gabrielle. Ryan se otočil, ale pak ostaní odešli do hotelu, protože byli šíleně unavení.
"Jé, a-ahoj… co ty tady?"
"Byla jsem na tom sábavě a vyhrála! Ty jsi mě neslyšel?"
"J-jo… jasně…," mumlal Damion.
"Nemusíš se bát… já jsem na tebe nesapomněla…"
"V-vážně?" divil se Damion
"Vášně," kývla Gabrielle.
"Aha, tak to mám radost! Taky tě miluju pořád, ale víš, jsem Pokémoní trenér, takže musím jít sám… nevím, jestli mě chápeš…"
"Jistě. Budu na tebe šekat. Nesapomenu, ano?" usmála se Gabrielle.
"Tak to jsem moc rád," řekl Damion a pevně jí objal.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama