48 - Kaarme mění plán

14. února 2013 v 11:48 | Dark Absol |  Ryanovo dobrodružství - Tajemství Hoennu
Ryan a Katrina se procházeli po Stezce 120, směrem na Liliové město. Ryan se radoval z nově získaného odznaku a Katrina se dívala do mapy.
"Tak a kam dál? Kde je nejbližší město se stadionem?" ptal se trenér.
"No… počkej…," Rin se zahleděla do mapy, "to bude asi Mossdeep. I když… je to přes moře."
"Přes moře, jo?!"
"Jo, přes moře… musíme do Liliového města a odtamtud přes moře," vysvětlovala Rin.
"Tak to jo. Neodpočineme si trochu?" navrhl Ryan.
"To je fajn nápad! Ale radši se vyhněme Javorové vesnici… co když ten kluk…"
"Neboj, nepůjdeme tam," uklidňoval dívku Ryan.
***
Mezitím, kdesi daleko…
"Proč tady vůbec jsme?" divil se Zack.
"Já taky netuším, proč si nás lord zavolal. Rozhodně ale už nechci zažít to, co jsem zažil minule," odpověděl mu Keegan, v horní levé ruce si hrál s ballem a horní pravou něco psal. Za chvíli se otevřely dveře a vešel samotný Kaarme. Všichni vstali.
"Ale to je v pořádku… posaďte se, přátelé…," řekl slizkým tónem.
"Proč jste si nás zavolal, můj pane?" zeptal se Christopher.
"Přesně to jsem čekal, že se zeptá někdo z vás. Takže mám nový plán. Kennethe, můžeš ho ukázat."
"Jak si přejete," kývnul brejláč a rozprostřel na stůl velkou mapu Hoennu na které byly zakreslené nějaké poznámky.
"Co to má znamenat?" zeptal se Jack, "co je to za obyčejnou mapu?"
"Omyl, Jacku… není obyčejná," zasyčel Kaarme.
"Co je na ní tak zvláštního tedy?" zeptal se Keegan.
"Podívejte se pozorně," začal černovlasý, "jsou na ní zakreslena tři místa. Klikatý průsmyk, Podmořská jeskyně a Nebeský oblouk. Tato místa jsou naším cílem."
"Neříkal jste náhodou, že je vaším terčem Regigigas?" ptal se Keegan.
"Byl. Ale jak jste zjistili, klíčem byli Regirock, Regice a Registeel. A k těm jste se nedostali. Proto nyní tento plán ruším. A nyní je naším terčem Rayquaza!" řekl Kaarme a ukázal obrázek obrovského zeleného draka.
"No dobrá. Doufám, že víte, do čeho jdete!" ozval se Zack.
"Ovšem. K tomuto plánu využijeme lsti. Určitě znáte zločinecké organizace Aqua a Magma, které v Hoennu působí. Jejich cílem je získat Groudona a Kyogra. A to je naše šance. Pokud Groudon a Kyogre budou oživeni, budou spolu bojovat, podle mých předpokladů. Až se tak stane, jediný, kdo bude moct lid Hoennu zachránit, bude Rayquaza. To bude naše šance."
"A co je tedy naším úkolem?" zeptal se Keegan.
"Vaším úkolem je vyjednat s představiteli těch dvou týmů. O Groudona a Kyogra nám vůbec nejde. Jestli se to podaří, veškerou práci udělají za nás. A pak… se objeví on. Je vám to všechno jasné?" řekl Kenneth.
"Ovšem. Jak si přejete, můj pane," uklonil se Keegan a odešel.
"Podle rozkazu, můj pane," řekl Jack a zmizel. Následoval ho Zack a Christopher.
"Myslíte, že to zvládnou? Že skutečně poštvou Aquaťáky a Magmaťáky proti sobě?" ptal se Kenneth. Kaarme se usmál a jeho žluté oči se zaleskly.
"Určitě. Jsou mi naprosto oddaní. Hahahaha!" chechtal se Kaarme.
"Lorde Kaarme, smím ještě poslední otázku?"
"Jistě, Kennethe. Ptej se."
"Proč jste mě neposlal na misi?"
"Protože jsi daleko cennější než oni. Oni jsou jako pěšci na šachovnici. Ti jsou obětováni jako první. A ty nejsi pěšec, můj milý Kennethe… tvůj čas přijde," usmál se Kaarme.
"Děkuji vám, mistře," řekl Kenneth.
***
Ryan a Katrina se už občerstvili a byli na další cestě. Nyní už byli za Javorovou vesnicí. Procházeli se beze slova a pozorovali krajinu. Vzduch byl cítit mořem od jihu, byl vlhký a teplý. Občas nad nimi proletěl Taillow, nebo velikánský Tropius. Ryan se divil, že se může takový tvor vůbec udržet ve vzduchu. Rin se dívala směrem na moře a pozorovala rybí Pokémony, kteří se náhodně objevili. To bylo dobré znamení, zdálo se, že přešli směrem ke Stezce 121, která vedla přímo do Liliového města. Města, kde bydlela Kris a které bylo hlavním městem Hoennu. Najednou Ryana vytrhla Rin ze snění: "Hej, Ryane! Nezajdeme do Safari zóny?"
"A co tam?"
"No… žijí tam Pokémoni z jiných regionů! A taky je to skvělé místo pro odpočinek, co říkáš?"
"Jo, to by šlo. Ještě bych potřeboval zavolat profesoru Birchovi do Littlerootu, jestli něco neví o Unově…," přemýšlel Ryan.
"Ty znáš profesora Birche? Páni!" rozzářila se Rin.
"Jop. Dal mi svého prvního Pokémona!"
"Panejo, ty máš štěstí… chtěla bych ho někdy poznat… Zkoumá Pokémony tak, jak to jiní profesoři nedělají! Je prostě úžasný…"
"Birch a úžasný? To jsem ještě neslyšel," zamumlal si Ryan a oba se vydali směrem k Safari zóně.
***
"Prosím, potřebuji dovnitř. Musím mluvit s Archiem!" řekl Keegan a klepal všema čtyřma rukama na dveře. Otevřeli mu dva chlápci v pruhovaných tričkách a modrými šátky na hlavách.
"Co chceš, ty mutante?" zeptali se.
"Jak jsem vám už řekl, potřebuji mluvit s vaším šéfem. Mám pro něj výhodnou nabídku od lorda Kaarmeho. Musí mě vyslechnout!"
"To určitě. Máme rozkaz nevpouštět sem nikoho. Hlavně ne podezřelé hňupy, jako jsi ty! Jestli se chceš dostat dovnitř, nejdřív se budeš muset dostat přes nás!" řekl Aquaťák.
"Jak si přejete. Ať je po vašem. Ale varuji vás, že je to naprosto zbytečné se pouštět do boje!" usmál se Keegan.
"Přestaň kafrat a připrav se na boj!" Aquaťaci vytáhli bally.
***
Zhruba ve stejnou dobu, co Keegan byl u Aquaťáků, tak Jack se snažil najít v Klikatém průsmyku základnu Magmaťáků. Marně… Až po hodině se mu podařilo nalézt skryté dveře. Zaklepal na ně svýma sádelnatýma rukama a dodal: "Mám vzkaz pro vašeho šéfa. Posílá mě můj pán, lord Kaarme. Má pro Maxieho slušnou nabídku!" dveře se beze slova z blízkého megafonu otevřely a uvnitř byli hned čtyři chlápci v červeném oblečení, s kápěmi a na nich měli něco, co připomínalo rohy ďábla.
"Co chceš, tlustoprde?" zeptal se jeden z nich.
"Jak jsem vám říkal, chci mluvit s vaším šéfem. Tak mě pusťte!"
"To tak, sádelníku. Na něj, hoši!"
"Jo!" ozvali se sborem Magmaťáci a chystali se vrhnout na Jacka. Jenže než se tak stalo, ozval se jiný hlas. "Hej vy! Co tady děláte? Máte pracovat a ne se flákat!"
"My pracujeme, Tabitho, pane. Tady tenhle prďola se snažil sem dostat. Říkal, že chce mluvit s šéfem, že má pro něj nějakou nabídku, nebo co. Máme ho zadržet, nebo se ho zbavit?" zeptal se Magmaťák.
"Nabídku, ano? No, myslím, že bude lepší, když o tom rozhodne Maxie osobně. Hej ty! Tlouštíku! Půjdeš se mnou!" řekl Tabitha. Byl to vysoký chlápek oblečený do podobné Magmaťácké uniformy a bylo poznat, že pod kápí má krátké tmavé vlasy.
***
"Tak a jsme tu! Tady je vstup do Safari zóny! Půjdeme se podívat dovnitř, nebo si jen zavoláme a půjdeme dál do Liliového města?" ptala se blondýnka.
"Super. Určitě půjdeme dovnitř. Ale nejdřív si fakt potřebuju zavolat," řekl jí Ryan.
"Dobře. Tak honem!" usmála se dívka. Vstoupili dovnitř. Všude na zdech byly obrázky všemožných Pokémonů v exotickém prostředí a vzduchem byla cítit vůně stromů. U pultu stáli dva chlápci v čepicích s Pokéballem. Ryan bleskově přešel k telefonu a vytočil profesorovo číslo. Za chvíli se na obrazovce objevil známý obličej hnědovlasého profesora.
"Zdravíčko, Ryane! Proč mi tak najednou voláš? Stalo se něco? Jestli se to týká tvého Machopa nebo Onixe, tak o ty si nedělej starosti! Jsou v naprostém pořádku!"
"Ne, pane. Tohle je něco jiného. Spatřil jsem zvláštního Pokémona, kterého můj Pokédex nedokázal identifikovat. Vypadal jako labuť… Winona mi říkala něco o Unově…"
"Ah. Unova. O tom regionu se nevědělo. Ale v posledních letech se tam vystavěla města a objevily se tam nové druhy Pokémonů… A teď je Unova samostatným regionem-státem. To jsi mi připomněl… že má bývalá spolužačka z Akademie tam dělá profesorku. Ta ti možná řekne víc. Počkej, dám ti číslo…," řekl Birch.
"Děkuji vám, pane," poděkoval Ryan a zavěsil. Pak se podíval na číslo Unovské profesorky. Rozhodl se tedy, že jí zavolá, až bude potřebovat nějaké informace o Pokémonech z Unovy.
"Už jsi skončil? Je čas si zahrát hru Safari!" zasmála se Rin a vyrazila vstříc pultu.
"Vítejte v Safari zóně, místě, kde si můžete užít relaxaci, ale také pozorovat Pokémony. Přejete si?" zeptal se chlápek.
"Chtěli bychom dva lístky!" řekla Rin.
"Dobrá. To bude za 300 Pokédolarů," chlápek jim předal lístky, "mějte na paměti, že každý trenér si odsud smí odnést maximálně jednoho Pokémona, aby nebyla Safari zóna vyčerpána. Pokémony smíte chytat jen do speciálních Safari ballů. Každý z vás dostane patnáct Safari ballů a prut na lovení Pokémonů ve vodě. Pokémony smíte chytat jedině bez boje. Je vám to jasné?"
"Ovšem!" kývli oba.
"Přeji vám příjemný pobyt!" řekl recepční a otevřel jim dveře, které vedly do divočiny.
***
Základna byla rozlehlá a nebylo vůbec snadné najít konferenční sál nebylo jednoduché. Až se to nakonec podařilo. Sedělo tam několik Aquaťáků, nějaká žena s dlouhými rezavými vlasy a v čele seděl svalnatý chlapík s černým plnovousem a v černém oblečení. To byl Archie, šéf týmu Aqua.
"Vy jste Archie, že? Potřebuji s vámi mluvit!" řekl Keegan. Archie se na něj jen tak podíval.
"Co chceš?" zeptal se.
***
"Pane, někdo s vámi chce mluvit, má pro vás nabídku od nějakého Kaarmeho," řekl Tabitha chlápkovi s ohnivě červenými vlasy v černo-červeném plášti s emblémem týmu Magma. Byl to Maxie, šéf týmu Magma.
"Poslouchám," řekl.
"Vaším cílem je Groudon, že?" zeptal se Jack.
("Vaším cílem je Kyogre, že?" zeptal se ve stejnou dobu Archieho Keegan.)
"Přesně tak. A co chceš?" řekli oba šéfové.
"Mám pro vás nabídku od mého pána, lorda Kaarmeho. Nabízí vám možnost spolupráce a pomoc při hledání Groudona (Jack), Kyogra (Keegan)."
"To zní zajímavě, v čem je háček?" zeptal se Maxie.
(Hmmm… zajímavá nabídka. Kyogre je důležitý pro náš plán!" zasmál se Archie.)
"Vůbec žádný háček není. Můj pán vám vzkazuje, že pokud chcete Groudona získat, musíte na Hraniční horu. Musíte tam čmajznout jednu svatou kuli!"
("Můj pán vám vyřizuje, že pokud se chcete zmocnit Kyogra, musíte vyšplhat na vrchol Hraniční hory a zmocnit se jedné z posvátných koulí.")
"Výborně. Počítejte s tím, že operace začala!" řekl Archie.
"Groudon bude náš. Vyřiďte to tomu svýmu lordovi!" souhlasil Maxie.
"Určitě nebudete litovat," usmál se Keegan.
"Nebudete zklamaní. To vám zaručuju!" řekl Jack.
***
Ryan a Katrina se procházeli v Safari zóně. Všude bylo spousta stromů, lavičky pro odpočinek a jezírka. V dálce pobíhalo stádo Taurosů, na stromě Ryana pozoroval Aipom. Bylo to úžasné. Všude byla také rozmístěna zvláštní zařízení, což byla krmítka pro Pokémony. Když tam člověk vložil Pokéblock nebo bochánek, mohlo to přilákat nějaké divoké Pokémony.
"Hej, Ryane, jestli ti to nebude vadit, já teď půjdu sama hledat nějaké Pokémony. Sejdeme se u vchodu za dvě hodiny, dobře?" navrhla Rin.
"Jasně. Můžeš se spolehnout," mrkl na ní Ryan.
***
"Táák… ještě chviličku… psst… počkej… a mám tě, Rhyhorne… Safari balle, leť… JAUUU!" zaječel Damion a zakopl. To Rhyhorna vyplašilo a utekl. Damion se zlostně zvedl. "Ach jo, to snad není možný, to je další Pokémon, co mi utekl…"
"Hej, ty!" řek nějaký chlápek ve fialovém triku a s oranžovou páskou na čele.
"To mluvíte na mě?" zeptal se Damion.
"Je tady snad někdo jinej, prcku? Poradím ti! Zkus natírat stromy medem!"
"Natírat stromy?? Medem? Hahahaha!" Damion se rozchechtal, "tak dobrej fór jsem ještě neslyšel!"
"To ale není žádnej vtípek, kámo. Pokémoni zbožňujou tenhle sladkej med od Combee," řekl chlápek, "stačí natřít strom a uvidíš, že se sem za chvíli přihrnou Pokémoni! Sleduj!" Chlápek vzal velký štětec, ponořil ho do sklenky s medem a pak jím natřel kmen stromu. Oba se schovali do křoví a čekali. A ani ne za pět minut se u stromu sešel pár Wurplů a začal olizovat med ze stromu.
"Vidíš? Co jsem ti říkal. Nechceš Wurmpla?"
"Ne, ani ne…," řekl mu Damion.
"Pokud chceš získat cennější kousky, tak nesmíš ztrácet trpělivost a zkoušet to pořád dál. Na, vem si můj med. Doufám, že ti pomůže k nějakému Pokémonovi. Měj se, kluku!" řekl chlápek, dal Damionovi skleničku s medem a odešel. Damion se vydal do dalších částí Safari zóny a začal natírat stromy medem.
***
Ryan se procházel Safari zónou a dumal nad tím, kterého Pokémona by si odtud odnesl. Bezmyšlenkovitě bloumal, potom si sednul k jezírku a hodil prut do vody. Za chvíli si ale vzpomněl, že nepoužil návnadu, tak chtěl vytáhnout vlasec z vody, jenže… něco mu bránilo!
"Panejo, to mám ale štěstí. To bude macek!" řekl Ryan. A skutečně - ryba bojovala statečně, Ryan ale zatáhl za všech sil a vytáhl… Magikarpa.
"Ale ne," povzdechl si Ryan a vzal mrskajícího se Pokémona do ruky, "běž zpátky, příteli." A pustil ho zpět do jezírka. Pak vzal návnadu, která měla tvar Wurmpla. Nahodil prut a čekal.
***
"Hahá! Safari zóna! Víte kolik supr Pokémonů tady je? Mraky! Pojďte na ně!" řekl Sneasel.
"Souhlasim. Aspoň se zbavim toho podělanýho Magikarpa," kývl Maurice.
"Teď jen otázka, jak se tam dostat!" řekla Bea.
"Brnkačka," mrkl na ní Sneasel. Zafoukal ledovým dechem na plot a ten se rozpadl. Pak všichni tři pronikli dovnitř. Rakeťáci se opatrně plížili parkem až k jednomu z jezírek.
"Magikarpe, volím tebe!" Maurice hodil pozlacený ball do vody. Magikarp okamžitě zmizel. "A kliď se mi z očí, ty blbá rybo!" dodal. Jenže to neměl dělat. Z jezírka se vynořil Seaking a zapíchl se Mauricovi rovnou do zadku.
"JAAAAAUUUUU! Dejte tu věc ze mě! POMOOOOC!" ječel jako pominutý.
"Ty jsi vážně nemehlo," řekla Bea a hodila rybu zpět do vody.
***
"Tak co, Kadabro? Co říkáš na našeho nového parťáka?" zeptala se Rin.
"Kadabra…," odpověděl jí vousatý Pokémon.
"Je opravdu pěknej… a ještě k tomu zná profesora Birche, jééé," dívka úplně zářila, že přestala myslet na Pokémony. Nakonec došli až k nějaké podivné jeskyni.
"Co to má být? Asi jsme se ztratili!"
"Kadabra…"
"Máš pravdu, Kadabro. Pojďme dovnitř!" řekla Katrina, vzala do ruky dva Safari bally a vešla dovnitř. Kadabra pak rozsvítil svou lžíci, takže Rin věděla, kam šlape. A pak… ji překvapilo hejno Golbatů. Rin celá vylekaná po nich začala házet Safari bally. A jeden po druhém se zastavily. Všech patnáct Safari ballů bylo plných.
"Ach jo… a teď mám po Safari ballech…," vzdychala dívka, "musím se vrátit… pojď, Kadabro."
***
"Jáááá natííírááámm medíííkem stroooomyyy," zpíval si Damion vesele a aplikoval med na strom, jako by maloval obraz. Pak rychle skočil do křoví a čekal, jestli se něco nechytí. Nejdřív med přilákal hejno Butterfree, kteří si jen lízli a odletěli. A pak tam přišel velký brouk s mocným rohem. Byl to Heracross. Tohle byla Damionova šance. Věděl, že Heracross má rád med, ale také saje mízu ze stromů. Takže určitě zůstane delší dobu, pomyslel si. Udělal krok. Pak další. Heracross si ho ani nevšiml a sál dál. Super, tohle je moje šance… ještě chviličku…, pomyslel si Damion. Stál asi pět kroků od stromu. Jenže Heracross už ho zaregistroval. Přestal sát mízu.
"Ne! Neutíkej! Rychle, Safari ball!" Damion bezmyšlenkovitě hodil ball na Pokémona. A pak spadl na zem… zastavil se.
"Jupíí! Konečně! Mám Heracrosse!" radoval se Damion a pohazoval si s ballem. Když vtom najednou…
"Ach jo, tohle je ale otrava, Kadabro…," mu křižovala cestu Rin s Kadabrou. A Damion se nedíval na cestu, takže… ŽĎUCH! Oba do sebe vrazili a upadli.
"JAUUUVAJS! Hele, dávej pozor kam šlapeš!" vyjela na něj Rin.
"Co, já?! Spíš ty! Tohle ti u mě neprojde! Máš deset vteřin na to, aby ses omluvila! Devět, osm, sedm, šest, pět… Proč tam pořád jen tak sedíš? Nemám na to celý den! Chci se stát perfektním trenérem! Tak čauky!" řekl Damion a odešel.
"Podivnej kluk," zamumlala Rin.
***
Ryan v jezírku nenašel nic, co by stálo za chycení. Jen Magikarpy a Goldeen. Tak se vydal do jiné části, kterou protékala říčka. Vzal si návnadu a hodil ji do vody. Teď už to muselo vyjít. Čekal a čekal, až ucítil, že se něco chytilo. Opatrně vytáhl prut z vody a uviděl maličkého rybího Pokémona. Ten mu spadl na zem a snažil se zoufale doplácat zpět do vody. Ryan vytáhl Pokédex. "-FINNEON, OKŘÍDLENÝ RYBÍ POKÉMON. RŮŽOVÁ LINKA NA JEHO TĚLE DOKÁŽE POHLCOVAT SLUNEČNÍ SVĚTLO, PROTO V NOCI NÁDHERNĚ ZÁŘÍ-"
"Finneone, už jsi můj! Safari balle, leť!" Ryan neváhal ani chviličku a hodil po rybičce ball. A netrvalo to dlouho a Finneon byl chycen.
"Super! A Finneon je můj! Tak jdeme dál!" zaradoval se Ryan a šel na další lov Pokémonů.
***
"Ach jo, to je ale otrava, tahle Safari zóna… nečlupsli jsme nic, mám díru v kalhotech a ještě k tomu mám hlad…," sténal Maurice.
"Přestaň s tim věčným stěžováním a pojď hledat něco cennýho!" řekla naštvaně Bea.
"Jo!" souhlasil Sneasel.
"No tak fajn!" Blonďák rozhrnul křoví a z něj vylezlo něco opravdu divného - bylo to malé, černé, se žlutýma očima a výraznými zuby.
"ÁÁÁÁÁÁÁÁ! Co to je?" vyjekl.
"Co je co?" divil se Sneasel.
"Tahle černá věc!" řekl Rakeťák a sáhl na to. A to neměl dělat. Zahryzlo se mu to přímo do ruky. "JAUUUUUUU! UŽ ZASE! AAAUUU! Pomooc!"
"Ty jsi ale vážně trubka! Golbate, volím si tebe! Použij bahenní bombu na tu věc!" řekla Bea. Netopýr vyplivl na soupeře pár kuliček bahna a pak… ta věc zmizela Maurice se ale rozběhl za ní. "To ti nedaruju!" řval.
***
Ryan se procházel Safari zónou už chytil tři Pokémony - Finneona, Woopera a Stantlera. Když vtom uslyšel nějaký křik. Přímo k němu běžel Pokémon podobný žirafě. Přední část těla měl žlutou a zadní černou. A jeho ocas byl živý. Ryan vytáhl Pokédex. "-GIRAFARIG, DLOUHOKRKÝ POKÉMON. JEHO OCAS MÁ VLASTNÍ MALÝ MOZEK. KDYŽ GIRAFARIG SPÍ, OCAS HO VARUJE PŘED NEBEZPEČÍM, PROTOŽE SPÁT NEPOTŘEBUJE-"
Z křoví se vynořilo známé trio Rakeťáků.
"A mám tě, ty jeden otrapo!" řekl vítězoslavně Maurice, "Huh? To je zase ten prďola!"
"No jo!" kývla Bea a začala motto:
"Připravte se na problémy…
a ty problémy jsme my!
My chráníme svět před velkou zhoubou…
Zničíme ho jen hrůzou pouhou!
To ta nejhorší jsou totiž zla…
Co kdy naši Galaxii ovládla!
Maurice!
Beatrix!
Nezapomeňte na Sneasela!
Zlí Rakeťáci jsou zase tady…
Tak vzdejte své marné snahy!
Se vším všady!"
"Zase vy? Co tu chcete tentokrát?" ozval se Ryan.
"Chceme toho Girafariga. Kousl mě, tak se mu pomstím! Gaháhaha!" chechtal se Maurice.
"Nevěděl jsem, že je tak zapálenej… vždycky jsem myslel, jakej je to flákač…," divil se Sneasel.
"Co mu chcete? Vždyť se vás chudáček bojí! Nechte ho být!"
"Sklapni, prcku!"
"Jo, dáme ti lekci! Na něj, Golbate!"
"Do boje, Weezingu!"
"Já vám říkal, aby jste ho nechali být! Manectriku, Swellowe, do boje!"
"Weezingu, kouřový útok!"
"Ty mu pomoz, Golbate!"
"Swellowe, odvaň kouř! A ty Manectriku, šokovou vlnu!"
Rakeťáčtí Pokémoni, byli netrénovaní a tak jediný elektrošok porazil Golbata.
"Ale ne, vrať se," odvolala netopýra Bea.
"To je přesila!" řekl naštvaně Maurice, "Weezingu, explozi!"
"TO NE!" zařvali Bea a Sneasel. Weezing se rozzářil, jako by se měl vyvíjet a pak… BOOOOOOM! Vybuchnul.
"Proč jsi to musel udělat?" řekla naštvaná Bea.
"Já nevím, Weezing je prostě třída, co?" řekl Maurice.
"Ty jsi vážně ťunťa," přidal se Sneasel.
"`Rakeťáci odlétají ze scény!" ozvalo se a trio zmizelo. Ryanovi Pokémoni na tom byli špatně. Manectric ani Swellow výbuch nezvládli.
"Vraťte se, snažili jste se," odvolal Pokémony Ryan. Pak se otočil k žirafě. "No tak, Girafarigu, už běž." Pokémon ale neudělal ani krok. Ryan věděl, co to znamená.
"Tak dobře! Safari balle, leť!" hodil ball po Girafarigovi a ten se zastavil. "Hurá! Mám Girafariga!" radoval se Ryan.
***
"Tak co, jak se ti dařilo?" zeptala se Rin.
"Fajn, mám čtyři Pokémony. Ale nechám si toho posledního, Girafariga. A co ty?"
"Katastrofa… všechny bally jsem promrhala na Golbaty… jsem to ale smolařka…," povzdychla Rin.
"Ale no tak…," uklidňoval jí Ryan, "třeba v těch všech patnácti ballech nejsou jen Golbati!"
"No jo, to je fakt!" usmála se dívka.
Oba přišli k recepční bráně. "Dovolte, abych zkontroloval skenerem vaše Safari bally," řekl. Ryan mu dal všechny, z toho bylo jedenáct prázdných a čtyři plné. "Tak se podívejme… je tu Stantler, Finneon, Wooper a Girafarig. Kterého si chcete nechat, mladíku?"
"Já to mám jasné, pane. Girafariga," usmál se Ryan.
"Dobrá, tak Girafarig je váš. Ostatní Pokémony opět pustíme do Safari," řekl chlápek a dal Ryanovi Girafariga, teď už v obyčejném Pokéballu. Ball zmizel, protože Ryan už měl u sebe šest Pokémonů.
"A teď se podívejme na vás, mladá dámo," řekl chlápek. Katrina mu dala všechny Safari bally.
"Tak se na to podívejme… Golbat, Golbat, Golbat, Zubat, Golbat, Golbat, Golbat… panebože, to jste taková fanynka Golbatů, že je chytáte ve velkém?"
"Nene! Byla to chyba… byla jsem vylekaná v jeskyni, tak jsem po nich začala házet bally," vysvětlovala dívka.
"Aha," řekl chlápek. Rin zbývalo ještě osm Safari ballů. Dívka začala držet palce.
"Dále tu je Golbat, Zubat, Zubat, Zubat, Geodude, Golbat, Bronzor a Golbat. Tak kterého chcete?"
"To je jasný! Bronzora!"
"Fajn. Bronzor je váš, ostatní Pokémony pustíme. Doufám, že se vám v Safari zóně líbilo a že se zase někdy vrátíte! Nashledanou!" rozloučil se chlápek. Ryan si vyřizoval něco po telefonu.
"Tak nashle!" rozloučila se Rin a Ryan s ní.
Jenže když vyšli ven, uviděli nějaké podivné lidi s šátky na hlavách. Byli to členové týmu Aqua.
"Honem na Hraniční horu! Ty Magmaťáci tam nesměj bejt dřív! Jdeme!" řekl jeden.
"Joo!" souhlasili ostatní a zmizeli.
"Kdo to byl?" zeptala se Rin.
"Nevím, ale tyhle hlupáky už jsem jednou potkal. Teda jen jednoho z nich, na začátku své cesty. Určitě nemají v plánu nic dobrého. Pojďme za nimi!" řekl Ryan.
"Na Hraniční horu? Zbláznil ses? Vždyť tam jsou…, dívka polkla, "duchové!"
"Těch se nemusím bát! Mám přeci Girafariga!" usmál se Ryan.
"Doufám, že víš, co děláš," povzdychla si Rin.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama