53 - Ohnivý ostrov mizí

17. února 2013 v 11:49 | Dark Absol |  Ryanovo dobrodružství - Tajemství Hoennu
"Já to nechápu, Rin… vážně jsem byl z toho vedle, když jsem to viděl," řekl Ryan.
"Co nechápeš?"
"To, jak Andreas jednal… nikdy jsem ho tak neviděl… nevěděl jsem, že má v srdci taky dobro."
"Každý ho tam má… i když by sis to na první pohled zrovna nemyslel," usmála se Rin.
"U něj bych to tedy nepředpokládal, ale dejme tomu, že máš pravdu…"
"Určitě mám! Věř mi… ale teď bych si ráda lehla…," zívla blondýnka.
"Pojď, půjdeme, do Pokécentra, tam si odpočineme a zítra se rozhodneme, jak dál," navrhl Ryan.
"To je fajn nápad!"
***
Kdesi v Hoennu, mezi Stromovým a Liliovým městem se krčila nová Kaarmeho základna. Vlastně byla jenom dočasná. K ní se blížil nějaký neznámý cizinec v kápi a plášti. Byla noc a byla hrozná bouřka se silným lijákem. Cizinec zabouchal na dveře. "Kdo je tam?" zeptal se hlas zevnitř.
"Potřebuju mluvit s tvým pánem. Mám pro něj důležité zprávy," odpověděl mu cizinec. Vrata se otevřela a promočený malý zahalený kluk spatřil brejláče Kennetha.
"Co tu chceš?" zeptal se ho Kenneth.
"Jak už jsem řekl, potřebuju mluvit s Kaarmem. Jestli mi nevěříš, zeptej se ho sám."
"No tak, Kennethe… nech ho, je pozvaný," ozval se sladký hlásek za ním.
"Ovšem , můj pane," kývl brejláč a odešel.
"Tak to jsi ty… už jsem myslel, že tě neuvidím, starý příteli," zasyčel Kaarme.
"Já taky ne… zrovna teď jsem měl něco na práci," odvětil mu cizinec.
"Rozumím… Můžeš tu kápi dát dolů," řekl Kaarme. Cizinec poslechl a ukázal svou tvář. Byl to dospělý chlápek s fialovými vlasy a oranžovým proužkem vepředu. Pod okem měl zelenou značku. Na sobě měl starou uniformu týmu Magma.
"Tak, co pro mě máš za zprávy, Brodie? Věděl jsem, že budeš nejlepší špeh, kterého mám…"
"Vše jde podle plánu. Groudon se probudil. A Maxie, vedoucí týmu Magma je mrtvej," řekl Brodie.
"To mi nevadí… hlavně že jde vše podle plánu. Teď pro tebe mám nový úkol. Zlikviduj jistého bělovlasého kluka!"
"Bělovlasýho? Momentík… myslím, že vím, o koho jde. Setkal jsem se s ním. Nainstaloval jsem mu čip chování, ale zdá se, že se ho zbavil. Jmenuje se Ryan Conolly."
"Fajn. Ten může znamenat nebezpečí pro můj plán. Zlikviduj ho!" zvýšil hlas Kaarme.
"Myslím, že to nebude těžké. Zrovna jsem mu vzal něco, co mu bylo drahý," zasmál se Brodie, "holku. Asi jí miloval, nebo co. Ale to je jedno. Teď je na naší straně!"
"Doufám, že neví, kdo ve skutečnosti jsi…"
"Neměj strach. Ne nadarmo se mi říká Muž tisíce tváří," usmál se podle Brodie, nasadil si masku a najednou vypadal jako Colin Fitzpatrick a odešel.
***
Ryan spolu s Rin seděli na palubě lodi, která plula do Mossdeepu. Sluníčko svítilo a v myslích našich hrdinů bylo také slunečno. Nebo tedy… u některých.
"Co se děje, Ryane? Nad čím tak přemýšlíš? Od rána jsem tě skoro neslyšela mluvit…," řekla Rin s náznakem obav.
"Promiň, nechce se mi o tom mluvit. Už se mi to stalo jednou a…"
"Co se stalo?"
"Že jsem se pohádal s kamarádkou a ona odešla, nerozumím tomu. Říkala něco o tom, že jí nerozumím a ignoruju…," odpověděl jí Ryan.
"Aha… tak na ní kašli, ne? Neví, co mluví…," usmála se Rin.
"Jo, takhle to nejde. Promiň, tohle si vyřeším sám…," řekl Ryan, "jak daleko jsme k ostrovu?"
"To netuším…" ale jako odpověď se z rozhlasu ozvalo, že jsou na místě. Vystoupili z lodě na malém ostrůvku jménem Isla del Fuego, což znamenalo španělsky Ohnivý ostrov. Neměl moc obyvatel, ani vlastní Pokécentrum. Lemovaly ho nádherné písčité pláže porostlé palmami a jeho hlavní dominantou byla velká sopka. Uprostřed vesnice se nacházela malá vesnička, která jako jediná ukazovala osídlení ostrova. Ostrov byl doslova živnou půdou pro ohnivé Pokémony, kterým vyhovovalo zdejší prostředí. Tvrdilo se, že jednou za deset let sem přilétá legendární Moltres, ale nikdo to neprokázal. Ryan s Rin se rozhlíželi po ostrově, kde by mohli najít lady Tamaru, ale nevěděli vůbec, kde mají začít. "Co takhle zkusit najít nějakou civilizaci?" navrhla Rin. Ryan souhlasil. Oba se vydali skrz džungli, až dorazili do vesničky. Nebyla moc osídlená, měla jen pár domků, obchod a malou hospůdku. Nejprve se zkusili podívat do hospůdky.
"Dobrý den, prosím vás, neviděl jste tady tu ženu?" zeptal se Ryan hostinského a ukázal mu fotografii. Ten na něj koukal jako na blázna.
"¿Qué? ¿Qué quieres?" zeptal se Ryana.
"Co to blábolí?" zeptal se Ryan Katriny.
"Nevím, nejspíš mluví španělsky. Nerozumím tomu," pokrčila rameny dívka.
"Promiňte, nerozumíme vám… sorry," pokrčil Ryan rameny a odešel. "Krucinál, Kris uměla něco španělsky, mohla nám pomoct, kdyby neodešla!" zavrčel Ryan.
"Tak jí zavolej ne?" navrhla Rin.
"Promiň, ale já se nechci shazovat, když jsem nic neudělal. Je mi líto."
"Mě to nevadí, byl to jen návrh! Pojď se ještě podívat do toho obchodu, třeba budeme mít štěstí," řekla Rin.
***
"Barry, zlato? Potřebuji s tebou o něčem mluvit," zeptal se Colin Fitzpatrick.
"Ano?" otočila se blondýnka a nasadila zamilovaný úsměv.
"Potřebuju vědět, kde je ten tvůj kámoš… Ten, kterýho jsem potkal s tebou ve Slunečném městě."
"Ryana? Ale lásko… já s ním neměla nic společného! Přece mi věříš, ne?"
"Věřím… ale musím mu něco vyřídit… týká se to té jeho ruky, zapomněl jsem mu něco říct…"
"Aha… tak to netuším, možná bude někde v Hoennu," zamumlala Barry.
"Tak mu zavolej a hned!"
"Proč hned?" divila se dívka.
"Udělej co ti říkám!" zavrčel Colin.
"Dobře, dobře…," Barry vzala do ruky telefon, "tak už vím… je na ostrůvku Isla del Fuego blízko Mossdeepu," řekla, když skončila hovor.
"Fajn. Tak tam pojedeme," řekl Colin a zlostně se pousmál.
***
Kris seděla v kajutě na lodi směřující do Pacifidlogu přes Izabský ostrov. Smutně se koukala z okénka, jak ostrůvek Isla del Fuego mizí v dáli a s ním i Ryan… začala plakat. Bylo jí neskutečně smutno. Slzy jí z očí kapaly proudem, jako by se spustil liják. Lehla si na postel a plakala do polštáře. Najednou se ozvalo klepání na dveře.
"Dále!" řekla smutná dívka. Dveře se otevřely.
"Co se ti stalo, že tak pláčeš?" ozval se chlapecký hlas. Kris pozvedla oči. Otřela si obličej a uviděla nakrátko ostříhaného blonďáka s lehce nagelovanými vlasy. Měl modré oči, na sobě černou košili a světlé kalhoty. Na nose měl nenápadné brýle bez obrouček.
"Co tady chceš? Nevidíš, že je mi už tak dost mizerně?" řekla mu Kris.
"Promiň, jen jsem ti chtěl pomoct…," řekl kluk.
"S tímhle mi nemůžeš pomoct…," Kris si otřela obličej.
"Taky jedeš na soutěž?"
"Jak to víš?" v Kris to poskočilo.
"Protože jsem koordinátor a mířím na Izabský ostrov. Možná si mě pamatuješ z Liliového města. Ty jsi Kris, že?"
"Ty mě znáš?"
"No, byl to docela šok, co se stalo s tvým Luxiem… doufám, že je v pořádku. Asi bych se ti měl představit. Jsem Jason. Jason O'Neill," řekl blonďák a natáhl ruku. Kris ji stiskla a usmála se. "Chceš něco předvést s Pokémony, abych tě rozveselil?" navrhl.
"No… můžeš," usmála se Kris.
"Dobře. Tak předveďte se!" řekl Jason a povolal své Pokémony.
***
Ryan s Rin měli namířeno k obchodu. Ryan přemýšlel, proč by se s ním chtěla Barry setkat a Rin zase nad Groudonem. Vešli do krámku. Byla to malá samoobsluha, ale zdálo se, že ani tady jim nikdo nepomůže. Oba se svěšenými hlavami odešli.
"Co teď? Jak najdeme Tamaru, když se nedokážeme domluvit? Ach jo…," povzdychla si Rin.
"Musíme ten ostrov prohledat sami. Nedá se nic dělat," odvětil Ryan. Jenže najednou se stalo něco nepříjemného. Do Ryana vrazila nějaká slečna.
"Madam… nevíte, kam šlapete?!" řekl naštvaný Ryan.
"Promiň, omlouvám se… byla jsem nakoupit nějaké léčivé byliny…," řekla slečna. Byla to nakrátko ostříhaná černovláska s tmavýma očima. Na sobě měla dlouhé černé kimono s bílým límečkem, v pase převázané. U sebe měla oranžovo-černé sele.
"Vy nemluvíte španělsky? Nemohla by jste nám pomoct? Hledáme lady Tamaru, neznáte ji?" zeptala se Rin.
"Ale ovšem, že znám! Jsem její osobní asistentka. Jmenuji se Sandra. Co od ní potřebujete?"
"Potřebujeme, aby pomohla někoho vyléčit…," řekl Ryan.
"Dobře, odvedu vás za ní," mrkla na ně Sandra.
***
"Poliwhirle, vodní dělo!" přikázal Jason a jeho Pokémon vyslal vodní proud. "A teď ledový paprsek!" Poliwhirl zamrazil vodu a malé kousíčky ledu padaly dolů. Jason je pochytal do misky.
"Tady máš led do té tvé koly," usmál se.
"Děkuju," odvětila mu Kris.
"To nic není. Umím toho mnohem víc. Můžu tě leccos naučit. Víš, už jsem koordinátorem třetím rokem a mou specialitou jsou vodní Pokémoni. Máš nějakého vodního?"
"To víš, že mám! Marshtompe, pojď ven!" z ballu vyskočil tyrkysový Pokémon s oranžovými tvářemi. Jason si dřepl a začal si ho zvědavě prohlížet.
"Marsh?!" zíral na něj Marshtomp.
"Copak se děje? Je nějaký zvláštní?" zeptala se Kris a lokla si ze skleničky. Jason vstal.
"Je dobře trénovaný. Od profesora Birche, že?" Kris kývla. "To jsem si mohl myslet. Víš, na Dewfordském ostrově je chovná stanice Mudkipů a některé z nich si bere profesor pro nové trenéry. Jak dlouho ho máš?"
"Jej… to už bude nějaká doba… asi půl roku, ale nejsem si přesně jistá," odpověděla Kris.
"Už jsem viděl dost Marshtompů, ale tenhle se mi zdá nejhezčí. Jako ty," mrkl na Kris.
"No tak, brzdi! Známe se sotva dvě hodiny a ty tohle?"
"Promiň," začervenal se Jason.
"V pohodě… na tohle je brzy, ano?" řekla mu Kris.
"Doobře," kývl Jason, celý zpocený.
***
"Tak a jsme tady!" usmála se Sandra. Opatrně otevřela dveře. Ryan s Rin jí následovali.
"Vítej zpátky, Sandro. Máš to, co jsem chtěla?" zeptala se žena uvnitř. Měla blonďaté vlasy, vzadu stažené do dvou copů, medově hnědé oči. Na sobě měla šedou blůzu, v pase převázanou, tmavě modré kalhoty a černé sandály s podpatky. Na nohou měla červený lak a na čele podivný fialový kosočtverec. Ryan vyvalil oči. Sestra Joy jim řekla, že jí je padesát, ale žena vypadala spíš na pětadvacet až třicet. Taky měla značně velké… ženské ozdoby.
"Ano, má paní," odpověděla jí Sandra.
"Dobře," usmála se žena, "a kdo jsou ty děti?"
"Chtějí s vámi mluvit. Potřebují prý vaší pomoc."
"Poslouchám tedy."
"Vy jste Tamara?" zeptal se Ryan. Žena kývla, "fajn. Potřebuji vaší pomoc. Prý se vyznáte v lékařství a protijedech. Dokážete vyléčit otravu Seviperovým jedem a Vileplumovým pylem?"
"Možná, že dokážu. A co za to?" Tamara ohrnula ret.
"Co prosím? Vy chcete peníze? Když nám nepomůžete, nevinný trenér zemře!"
"Peníze? Ahaha! Peníze! No to je dobré! A dost, kluku. Nemám čas na nějaké hlouposti. Právě tu vyvíjím nový účinný lék pro Pokémony. Tak laskavě odejdi!"
"Ale tohle je důležité!" prosil jí Ryan. "Říká pravdu!" dodala Katrina.
"A DOST!" Tamara bouchla pěstí do stolu, "řekla jsem ne a to znamená ne! Odejděte, nebo budu nucena použít sílu! Sandro, můžeš je vyvést?"
"Ale má paní…"
"Žádné ale. Prostě to udělej!" vystartovala Tamara.
"Jak si přejete," kývla Sandra a odvedla Ryana s Rin ven. "Je mi to líto, ale od té doby, kdy ztratila to nejdražší, co měla, tak nemá důvěru sama v sebe… Proto jsme tady, na tomhle malém ostrůvku. Mrzí mě to," řekla a odešla.
"Co teď?" zeptala se Ryana Rin.
"Netuším. Ale umřít toho kluka nenechám. Určitě existuje nějaký způsob… co Kadabra? Dokázala by ses dostat do její mysli?"
"Blázníš? Tohle nemůžu! Nemůžu infiltrovat mysl někoho, abych změnila jeho názor!"
"Promiň, jen mě to napadlo…"
***
"Kris, Kris… povíš mi něco o sobě?" zeptal se Jason. Oba seděli v jídelní místnosti lodi a obědvali. Vypadalo to, že má Jason něco za lubem. Kris tušila co. Ale nevěděla, co dělat. Poddat se tomu, nebo se vrátit za Ryanem? Začala být nervózní a třást se. "Co se děje?" zeptal se jí Jason.
"Nic, nic… jen jsem trochu nervózní, to přejde," odpověděla Kris.
"Ach tak. Ze soutěže?"
"Ne, to ne…"
"Tak z čeho?"
"Promiň, ale tohle je moje věc. S tímhle se musím poprat sama. Ale jsi milej kluk, že se tak zajímáš," řekla Kris. Jason se začervenal.
"Ty jsi taky fajn holka," odpověděl Jason. Najednou sebou loď škubla. "To už jsme asi tady. Kam půjdeš? Soutěž začíná za týden, máme dost času. Jestli chceš, můžu ti dělat doprovod. Bude mi potěšením," řekl Jason.
"No… já nevím, jestli bych měla… promiň…"
"Tak to aspoň zkus," navrhl Jason.
***
Ryan a Rin se procházeli po pláži a dumali nad tím, jak by mohli Tamaru přesvědčit. Jenže najednou uslyšeli z amplionů po ostrově nějaké varování. Nerozuměli mu, ale znělo takhle: "¡ADVERTENCIA! TODOS LOS HABITANTES DE INMEDIATO SE REÚNEN EN EL PUERTO! TOME SÓLO SUS COSAS PERSONALES! ESTE NO ES UN SIMULACRO! SE TRATA DE UNA EVACUACIÓN REAL!"
"Co to má znamenat?" divila se Rin.
"Nevím… ale poznal jsem slovo evakuace… to by mě zajímalo proč…," mumlal Ryan. Ale jako odpověď na jeho otázku spatřil spoustu lidí, jak někam utíkají, zřejmě k přistavu.
"Moment! Můžete nám vysvětlit co se děje?" zeptali se jednoho chlápka.
"Catástrofe! El volcán está a punto de estallar! Huye!" odpověděl jim a utíkal jako o život.
"Slyšel jsi to?" řekla Rin.
"Slyšel. Aspoň slova katastrofa a vulkán, tedy sopka. Ale co by se mohlo stát se sopkou?"
"Po-podívej se nahoru!" vyjekla Rin. Ryan zvedl hlavu. Z hory začal vycházet dým, který úplně zakryl slunce.
"Aha! Zdá se, že se chystá vybuchnout! Honem, musíme to říct té Tamaře!"
"Myslíš, že nás poslechne?" divila se Rin.
"Musí!"
***
"UPOZORNĚNÍ! VZHLEDEM K SOPEČNÉ AKTIVITĚ NA OSTROVĚ ISLA DEL FUEGO, JE SPOJ VEDEN PŘÍMO DO MOSSDEEPU! DĚKUJEME ZA POCHOPENÍ!" ozvalo se z lodního rozhlasu. Colin se naštval. Věděl, že teď Ryana nedostane… za chvíli k němu přišla Barry.
"Co se děje? Jsi nějaký nesvůj. Co chceš Ryanovi?" ptala se.
"To je mezi mnou a ním, ano, lásko? Teď mě omluv, musím si něco zařídit," pousmál se Colin a odešel. Dostal se do své kajuty, kterou pořádně zamkl.
"Krucinál, jak dlouho budu muset nosit?" zaklel a chytil se za tváře. Strhl si z hlavy masku a sundal paruku. Pak vytočil telefon.
"Ah, Brodie. Co potřebuješ?"
"Problémy. Ten ostrov bouchne. Conolly je zřejmě na něm. Naše loď byla přesměrována do Mossdeepu. Už mě to nebaví. Tohle předstírání, že jsem přítel tý Barry… to líbání se mi už hnusí," odplivl si Brodie.
"Vydrž, příteli. Ještě chviličku… Ten trenér musí do Mossdeepu za dalším odznakem. Znič ho jak uznáš za vhodné. Zapoj svou fantazii. A nezklam mě," zasmál se Kaarme a jeho obraz zmizel.
"Tobě se to lehko řekne," zamumlal Brodie a zamaskoval se. Pak odešel zpátky na hlavní palubu.
"Copak jsi dělal, broučku?" zeptala se ho Barry.
"Něco jsem tam hledal… ale teď vím, že už to mám," odvětil jí Colin.
"Myslíš mě, viď? Já tě tak miluju!"
"Já tebe taky…," řekl jí Colin. Barry pak našpulila rty. "To ne! Už zase!" pomyslel si Brodie. Pak se začali líbat. Když skončili, tak si Colin nenápadně odplivl.
***
Ryan doběhl k Tamařinu domu a zoufale bouchal na dveře. Rin se už připojila k evakuaci a nasedla na loď na Aldonii. Doufala, že Ryan rychle splní úkol a uteče…
"No tak! Prosím, madam! Otevřete!" žadonil.
"Je mi líto, kluku, ale já nemám zájem. Vypadni!" ozvalo se zevnitř. "Ale má paní… nebuďte tak hrubá!" řekla Sandra.
"Ty zmlkni!" okřikla jí Tamara. Ryana polilo horko. Věděl, že musí rychle jednat, nebo přijdou o život. Věděl také, že mu Tamara neotevře. Najednou mu hlavou probleskla myšlenka.
"Dělám to velmi nerad, ale je to pro vaše dobro," zamumlal a připravil si ball. "Grovyle, volím si tebe! Použij listovou čepel na ty dveře!"
"Gro?" ještěr vyvalil oči, jako by se jeho trenér zbláznil. "Vím, že to není správné, parťáku, ale nemám na vybranou. Musím je odsud dostat!" Grovyle kývl a za pár vteřin se dřevěné dveře rozpadly.
"Co to děláš? Tohle je násilné vniknutí! Jestli okamžitě nevypadneš, zavolám poldy a ti si to s tebou vyříkají!" vyštěkla na Ryana Tamara.
"Promiňte, madam, že jsem vám ty dveře rozbil, ale musel jsem. Sopka na ostrově je aktivní a chystá se vybuchnout. Jestli včas neunikneme, uvaříme se v tekoucí lávě, věřte mi!"
"Tobě bych nevěřila ani to, že je modrá obloha! Ahahaha! Sopka že je aktivní? Myslíš si, že budu věřit něčemu, co tu plká čtrnáctiletej smrad?"
"Podívejte se sama a přestaňte být vulgární," řekl jí Ryan a namířil ukazováčkem své protetické ruky na okno. Sandra běžela k němu.
"Má pravdu, má paní! Skutečně! Podívejte se na to! Vždyť nás ta láva pohřbí zaživa!"
***
Rin čekala na Aldonii už několik hodin. Ryan pořád nikde. Začala mít strach. Co když se z ostrova nedostal? V dáli viděla lodě, ale nepoznala, která je ta správná. Dostala nápad. Mohla by jim dát signál, kde je.
"Bronzore, pojď! Použij záblesk!" řekla, hodila ball a její Bronzor se rozzářil. A skutečně, jedna loď mířila k nim. Všichni vystoupili a Rin utíkala směrem k McGrattanově chatě.
"Zdá se, že nám někdo dává signály. Ale varuju tě, kluku, jestli je to všechno podvod…,"
"Uklidněte se, není," chlácholil Tamaru Ryan. Tak následovali světlo Katrinina Bronzora, až došli do chaty.
"Hm. Věděla jsem, že je to podvod. Řekla jsem ti jasně, že nikoho léčit nebudu! Odjela jsem s tebou jen proto, že vybuchla ta sopka!" zuřila Tamara.
"No tak, má paní! Přece toho kluka nenecháte…," přemlouvala jí Sandra.
"Klidně nechám. Sandro, vezmi Tepiga a jdeme odsud! Hned!"
"A-ano má paní… promiň, je to rozkaz, mrzí mě to," řekla Sandra Ryanovi.
"Tak to je konec…," šeptl Ryan.
"Třeba není," uklidňovala ho Rin.
Jenže na Tamaru a její asistentku čekalo před domem překvapení… Kaarme s Kennethem.
"Ale, ale! Není to Tammy? Tak dlouho už jsem tě neviděl… Chachacha!"
"Cože, ty?! Co po mě chceš?!"
"Jen takovou maličkost…," Kaarme si olízl rty.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama