54 - Barbařina volba

17. února 2013 v 11:52 | Dark Absol |  Ryanovo dobrodružství - Tajemství Hoennu
"Potřebuji se zbavit jistého kluka. Určitě ho znáš. Ryana Conollyho. Příliš se mi motá do plánů," řekl Kaarme.
"Žádného Ryana Conollyho neznám! Nech mě na pokoji, hade!" vyštěkla Tamara.
"Hahaha. A kdo byl ten kluk se kterým jsem tě viděl? Duch? Nedělej si ze mě legraci."
"A co po mě chceš? Co máš v plánu? Zničit Hoenn?"
"Hehe. Ne, ještě ne… to by bylo příliš jednoduché. Mám jinačí plány. Mnohem větší. Ale to je teď jedno. Chci, abys pro něj namíchala jistý dryák. Dryák smrti!" zasmál se svým hadím stylem Kaarme.
"Nebudu zabíjet někoho nevinného! Nikdy!"
"Hahaha. Chceš mi odporovat? Nemáš naději!" Kaarme vytáhl nůž. Pak se řízl do paže. Rudá tekutina vyšplouchla kolem. Tamara se začala třást, motala se jí hlava a potácela se.
"Má paní?! Má paní, co je vám?" ptala se Sandra. Marně. "Co jste jí to udělal?!" vyštěkla po Kaarmem.
"Oh, nic. Jen jsem jí ukázal, že mi nemá odporovat! Vezmi jí Kennethe! Jdeme!"
"Jak si přejete," kývl Kenneth.
"To vám nedovolím! Swalote, do boje!" Sandra hodila ball. Objevil se fialový pokémon podivného kapalného tvaru s vousky. "Kouřový útok!" Jedovatý plyn se rozprostřel všude kolem, ale hned zmizel. Kennethův Noctowl odvedl dobrou práci.
"Moc si nevyskakuj, nebo skončíš špatně," zasmál se Kaarme, "odvedu ji," zašeptal Kennethovi. Ten mu podal ball, z něj vyskočil Claydol a Kaarme s Tamarou zmizeli.
"Co jste jí to udělali? Kam šla? Jaký dryák smrti?" ptala se zoufale Sandra.
"Zdá se, že lord Kaarme tu Tamaru zná opravdu dobře. Trpí hemofobií, neboli strachem z krve. Neboj, hned se ti vrátí," odvětil Kenneth. Dveře chaty se rozletěly a vyšel Ryan. Okamžitě si všiml šarvátky mezi dvěma Pokémony. Všiml si Kennetha a jeho Noctowla, ale kdo byl ten druhý Pokémon?. Vytáhl Pokédex. "-SWALOT, JEDOVATÝ PYTEL. JEHO ŽALUDEČNÍ ŠŤÁVY MOHOU STRÁVIT TÉMĚŘ VŠE. JEDINOU VĚC NA SVĚTĚ, KTEROU SWALOT NEMŮŽE STRÁVIT JE JEHO VLASTNÍ ŽALUDEK-" ozvalo se z krabičky.
"Co se to tady děje?!" vykřikl Ryan. Nikdo si ho ale nevšiml.
"Swalote, bahenní bombu, honem!"
"Vyhni se a zenový hlavový útok!"
Fialový obr vyplivnul obrovskou kouli bahna. Ptáček se ale vyhnul, hlava se mu rozzářila a trefil se do Swalota. Ten se otřásl.
"A DOST! Glaceone, volím si tebe!" Ryanův světlemodrý lišák vyrazil do boje. Brejláč si teď všiml Ryana.
"Ale, ale, ale… kohopak to tu máme? My o vlku a vlk za dveřmi! Za chvilku bude po všem! Chacha!" zasmál se Kenneth.
"Ledový vítr!" Ryan ho naprosto ignoroval a Glaceon zafoukal studeným vzduchem. Noctowlova křídla se pokryla námrazou. Soví Pokémon už to nevydržel a plácnul sebou.
"Radím ti, abys odsud okamžitě zmizel, nebo budeš litovat!" řekl nazlobeně Ryan.
"Jen počkej… můj pán si to s tebou ještě vyřídí… Neříkej tomu hlupákovi, že brzy zemře, nebo budeš litovat!" zamumlal Kenneth a zmizel.
***
Kris seděla zamyšleně u okna a koukala ven. Soutěž na Izabském ostrově začínala za pár dní a ona ještě neměla ani páru, co předvede. Zato Jason, koordinátorský expert na vodní Pokémony už věděl, čím ohromí porotu.
"Co tě tak trápí?" zeptal se Jason a dotkl se Krisina ramene. Dívce přejel mráz po zádech.
"Nic, vůbec nic…," zalhala Kris.
"To není možné. Vidím ti to na očích…"
"Nech mě, prosím, samotnou!!" vyjekla nazlobeně Kris a odešla jinam. Jason vyvalil oči. Netušil, že Kris je tak citlivá. Nebo spíš netušil, že myslí na něco úplně jiného…
***
"Co teď budeme dělat, když tu Tamara není?" strachovala se Rin a pozorovala Andrease, který blouznil z horečky. Sandra se otřásla. Tím hlupákem Kenneth myslel Ryana. Měla mu říct, že Kaarme pro něj chystá smrtící koktejl, nebo ne?
"No, netuším… ale my už musíme jet. Mossdeep volá," řekl Ryan.
"Dobře. Já se o něj už postarám, vy běžte," usmála se Sandra. "Kdybys jen věděl, co tě čeká, Ryane…," pomyslela si.
"Doufám, že bude vše v pořádku!" řekla Katrina.
"Ujišťuji vás, že ano," usmála se Sandra.
Ryan a Rin si to namířili k přístavu. Ryan se už nemohl dočkat, jak získá další odznak do své sbírky. Rin si zatím prohlížela jízdní řád.
"Tak se zdá, že to sem přijede až za hodinu," oznámila.
"No, co se dá dělat," řekl zklamaný Ryan.
***
Mezitím v Mossdeepu čekal na pobřeží Colin Fitzpatrick a něco vyhlížel. Pak k němu přišla jeho blonďatá přítelkyně Barry.
"Co se děje, lásko? Co vyhlížíš?" zeptala se. Colin se otřásl. Jak dlouho to ještě bude muset předstírat? A co když se Barry dozví pravdu? Už se mu z toho dělalo špatně.
"Ale nic… jen se koukám na moře… je nádherné, viď?" zalhal Colin. Barry se usmála a chytla Colina za ruku. Ten vyvalil oči.
"Co chceš?"
"Jen se chci koukat s tebou, to nemůžu?" řekla sladce.
"Promiň, ale teď potřebuju být sám," odpověděl jí Colin.
"Sám? Co se děje, miláčku? Co tě trápí?" Colin se rozzlobil. Tohle už bylo příliš. Proč to musel udělat? Ta holka se mu jen motala do života a myslela si, že byl její přítel, ale on nebyl…
"Nic… jen mě chvilku nech," usmál se na ní.
"Tak jo," souhlasila Barry a odešla. Colin si oddechl. Najednou k němu přiletěl nějaký malý ptačí Pokémon. Byl to Pidgey a k nožičce měl přivázaný nějaký váček.
"Ah! Konečně! Už bylo na čase," zamumlal. Opatrně sundal ptáčkovi váček a pustil ho. Uletěl a Colin si prohlédl obsah váčku. Uvnitř byla nějaká ampulka s trochou nazelenalé tekutiny a dopis. Stálo v něm:
Tady máš ten jed, o který jsi žádal. Musíš přinutit tu holku, aby mu ho nalila do pití, hlavně nenápadně! Za několik okamžiků by mělo být po něm. Věřím, že to dokážeš!
Kaarme
"Výborně. Děkuji, můj pane," zasmál se Colin a pustil ptáčka pryč. Pak šel najít Barry. Ta čekala u přístavu a dívala se na moře.
"Ah, tady jsi. Barry, potřeboval bych tvou pomoc."
"Copak se děje, broučku?" usmála se na něj dívka.
"Za chvíli by měl přijet Ryan Conolly. Nedovol, aby se ke mně přiblížil. Vím, že mi chce ublížit. Prosím, odlákej ho. Pozvi ho na pití a když se nebude dívat, tak mu dej tohle," usmál se Colin a předal ampulku s jedem.
"Co je to?"
"To je jen takové malé překvapení. Hlavně se o tom nesmí dozvědět. Slíbíš mi to?"
"To si piš, broučku!" usmála se Barry a dala mi pusu. Colinovi se zase zvedl žaludek.
***
Loď se každou minutou přibližovala k molu v Mossdeepském přístavu. Ryana přepadla myšlenka na odznak, když si najednou všiml, jak na něj někdo mává. Protřel si oči. Byla to Barbara. Myslel si, že už jí nikdy neuvidí, když jí tehdy řekl, aby už šla a neohlížela se za ním.
"Ryane, nebude ti vadit, že si na chvilku odskočím? Potřebuju si něco vyřídit. Až budeš na stadionu, tak mi zavolej, ano?" zeptala se Rin.
"Jasně. Stejně se zdá, že mám o zábavu zatím postaráno," řekl jí Ryan. Začalo mu být trochu divně a zároveň se v něm začala vařit krev. Věděl, že mu Colin chtěl ublížit, když mu opravoval protézu. Teď měl šanci se mu pomstít. Mechanickou ruku sevřel v pěst.
"Ahoj Ryane, jak se daří?" zeptala se Barry, když už Ryan vystoupil.
"Dobře. A co tady děláš ty? Myslel jsem, že jsi odešla někam do Sinnohu s tím klukem…"
"Právě jsme sem s Colinem přijeli. Nechceš se jít někam posadit?"
"Klidně," odpověděl jí Ryan.
"Gahaha! Výborně!" zasmál se v úkrytu Brodie.
***
Ryan a Barry si šli sednout do malé útulné pizzerie na kraji Mossdeepu. Posadili se, objednali si něco k pití a pizzu. Brodie je stále sledoval z povzdálí.
"Můj pane, za chvíli bude po všem," chechtal se a šeptal do vysílačky.
"Doufám, že máš pravdu…," ozvalo se.
Mezitím jim číšník přinesl pití. Oba poděkovali a ještě počkali na pizzu.
"Tak Barry, co tě sem přivádí? Myslel jsem, že se už neuvidíme. Nadobro," řekl Ryan.
"Já si to myslela taky… ale Colin se poslední dobou chová divně… pořád mluví o tobě. Nevím, co ho to popadlo."
"Colin je tady taky?" ucedil Ryan a napil se ze skleničky.
"Ano, je," usmála se Barry. Číšník jim přinesl jejich šunkovo-sýrovou pizzu a když se Ryan ohlížel, tak Barry nalila obsah ampulky do Ryanovy skleničky. Brodie se zasmál a začal je sledovat pozorněji.
"Tak dobrou chuť!" řekla Barry a vzal si kus pizzy. Ryan si ale nevzal. "Co se děje? Proč si nevezmeš?"
"Víš, Barry… možná by ti to před několika měsíci připadalo, že tě chci od něj odtrhnout, ale poslouchej mě… na tom klukovi se mi něco nezdá."
"Co, prosím tě? Nežárlíš trochu? Ryane tohle je paranoidní! Prostě mám bezva kluka, no!"
"To bych neřekl. Onehdá, kdy jsme se viděli naposled… tak den po tom mi spravoval protézu. Po pár dnech jsem díky kamarádovi zjistil, že mi tajně namontoval čip, který nějak upravoval mé chování, jako by ze mě dělal něco, co nejsem, něco strašlivého… nevím, co to má znamenat, ale tenhle Colin určitě neznal kybernetiku jen tak náhodou. Mám podivný pocit, že ten kluk mě chce zneškodnit…"
"Zneškodnit?" Barry vyvalila oči, "myslíš jako zabít? Ryane to nemyslíš vážně! Tohle je fakt moc!"
"Fakt moc, ano? Tak dovol, abych ti něco ukázal. Zjistil jsem to nedávno, po tom, co jsem zjistil, že si s ním ve vztahu," usmál se na dívku Ryan a vytáhl nějaký papír, "je to výpis z internetové trenérské databáze. Nechal jsem si to vytisknout. Měla bys to vidět." Barry si vzala papír a když si ho přečetla, zůstala jako přimražená k židli.
"Jak-jak-jak to? Co to má znamenat? Já myslela… že Colin… promiň!" dívka se rozplakala.
"Klid. To je v pořádku. Víš, důstojnice Jenny z Pastorie mi tehdy řekla, že v ten den, kdy začal Wallaceův pohár, našli tělo tohohle kluka. Je mi to líto."
"Chceš říct, že je… mrtvý?"
"Bohužel ano. Skutečný Colin Fitzpatrick už nežije. A podle toho, co jsem slyšel, tak nezemřel jen tak náhodou."
"Cože? Ale kdo by chtěl přepadávat nějakého obyčejného trenéra jako byl Colin?"
"Nevím… možná někdo, kdo by mohl zneužít jeho identitu… já ti říkám, tenhle člověk, který se za tvého přítele vydává, mě chce zlikvidovat! Možná tě tajně využívá, já nevím…"
"Ryane, asi bych ti měla něco říct," řekla Barry, "tohle pití potřebovat nebudeš," usmála se a vylila obsah Ryanovy skleničky.
"Co to děláš?!"
"Colin mě přinutil, abych ti nalila něco do pití. A po tom, cos mi řekl, si myslím, že to byl jed! Jak jsem jen mohla někomu takovému naletět! Omlouvám se," řekla Barry a otřela si slzy. Brodie si strhl masku z obličeje a utekl z lokálu, kde se schovával. Byl tak naštvaný, že kopal do každé věci, kterou uviděl. Teď věděl, že ho Kaarme potrestá a možná i tvrději, než by očekával. Stejně se to jednou dozví, pomyslel si. Když ne teď, tak později…
***
Kris se vracela lodí z Izabského ostrova do Mossdeepu. Chtěla se Ryanovi omluvit a vyřídit mu důležitý vzkaz o Ashově stavu. Doufala, že soutěž nezmešká protože potřebovala stužku, aby se mohla dostat na Festival. Zároveň doufala, že toho slizouna Jasona neuvidí. Pravda byla, že se k ní "vtíral" a ona necítila nic, vůbec nic. Pozorovala moře a myslela na jedinou osobu, kterou skutečně milovala…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama