56 - Hoenn se hroutí

19. února 2013 v 12:00 | Dark Absol |  Ryanovo dobrodružství - Tajemství Hoennu
Archie procházel tajemnou podmořskou jeskyní. Věděl, že je blízko svému cíli a že Kyogre bude brzo v jeho moci. Šibalsky se usmíval a pohazoval si červenou koulí v pravé ruce. Osobní stráž mu dělalo pět Aquaťáků a jeho osobní zástupce, Shelly. Archie ani netušil, že jeho největší nepřítel a rival Maxie, šéf Magmaťáků je mrtvý. Dva grunti měli v rukou velké baterky a osvětlovali cestu.
"Šéfe? Kdy už tam budem?!"
"Vydržte! Kyogre se brzy objeví. Jen buďte trpěliví…!" řekl gruntům Archie.
"Podle rozkazu, pane," zasalutoval Aquaťák.
Za deset minut přišli k jezírku. A tam spatřili to, čeho se nejvíc obávali, ale také to, po čem nejvíc toužili. Obrovskou modrou velrybu s červenými ornamenty na ploutvích. To byl Kyogre. Zdálo se ale, že je nějaký ztuhlý. Oči měl zavřené a nejevil známky života.
"Konečně… s tvou pomocí, Kyogre, ovládnu Hoenn! Nejprve zničíme Magmaťáky a pak… rozšíříme moře! Chachachachachá!!" řekl Archie a pozvedl červenou kouli. Ta začala zářit. Jeden z gruntů náhle zpozorněl a pak… kopl Archieho tak, že mu koule vyletěla z ruky!
"Aaau… co to má znamenat?!" nadával.
"Je konec, Archie. Vzdejte se," usmál se grunt, který Archieho napadl. Odhodil oblečení a odhalil svou skutečnou podobu. Byl to tmavovlasý kluk v šedé bundě a červenými znaky na tvářích. Pak hodil ball a vedle něj se objevil jeho věrný Growlithe.
"Přesně tak," ozval se jiný hlas. Patřil klukovi s dlouhými hnědými vlasy, ovázaným čelem a šedýma očima.
"Hariyamo, volím tebe!" povolal tlustého Pokémona s velkýma rukama.
"Do pr… co to má znamenat? Postarejte se o ně a to fofrem!!" rozkázal Archie. Aquaťáci začali vyhazovat do vzduchu bally jako pomatení.
"Growlithe, plamenný kruh!"
"Hariyamo, silovou dlaň!"
Oba Pokémoni se vrhli na Golbaty, kteří létali kolem. Na to, že Growlithe byl ještě malý, tak se mu podařilo několik Golbatů vážně popálit. Hariyama je zase svými velkými dlaněmi posílal na druhý konec jeskyně.
"Tak a dost! Když to nedokážete vy, dokážu to já!! Walreine, zastav ty blbce!" zahřměl Archie a hodil ball s mrožem.
"Použij absolutní nulu!" zachechtal se Archie. Oba kluci polkli. Absolutní nula byl nejsilnější ledový útok, při kterém ledový Pokémon dokázal vyprodukovat extrémně mrazivý útok, přibližující se absolutní nule, což bylo asi minus 273 stupňů. Žádný ze známých Pokémonů nemohl tento útok ustát. Měl ale svou velkou nevýhodu - byl velice nepřesný, takže existovala relativně velká šance, že Walrein nezasáhne cíl.
"Wyatte, rychle!" řekl ten kluk s Growlithem.
"Jasně," kývl Wyatt, "Gallade, psychický útok!" jeho Pokémon pomocí psychické síly zvedl část vody a spláchnul Archieho tak, že koule už byla mimo jeho dosah. Jenže… stalo se to, co se stát nemělo. Začala červeně zářit. Kyogre se v jezírku pohnul. Najednou otevřel oči, vydal hrozivý skřek a… byl pryč.
"Kam zmizel?" zeptal se Wyatta ten druhý kluk.
"Nemám tušení. Voda je odnesla pryč. Kdo ví, co se stalo s Archiem… mohl se utopit, ale taky nemusel. Nejdůležitější a nejhorší je ale to, že jsme selhali…"
"Přece musí existovat způsob, jak ty dva zastavit, ne?"
"To možná, Connore… ale obávám se, že nás čekají těžké časy…," zamumlal Wyatt.
***
Ryan odcházel s Rin z mosdeepského stadionu, když se najednou stalo něco divného. Zem se začala otřásat a nebe dostalo černavý nádech.
"Co se to děje??" divil se Ryan.
"Asi to začíná. Kyogre byl probuzen. Bitva započala," zamumlala Rin. "Omluv mě, teď musím něco zařídit." a zmizela.
"Počkej! Přece ti můžu nějak pomoct, ne?" snažil se jí Ryan volat, ale marně. "Tak to bude zajímavé," zamumlal a pohlédl na temné nebe.
***
"A je to tu, můj pane, že?" vyptával se brejláč Kenneth.
"Ještě ne. Ještě musím získat Rayquazu a ten smaragd. A teď uvidíš, příteli, jak jednoduše se dá zmanipulovat národ."
"A jak toho chcete docílit, můj pane?"
"Začneme u toho prcka Conollyho. Určitě ho má on, nebo jeden z jeho přihlouplých kamarádíčků… stejně pro mě znamená hrozbu."
"Vy ho chcete zabít? Ale najít ho a polapit nebude snadné," řekl Kenneth.
"Ale bude to snadné, ho polapit. Jen sleduj," řekl Kaarme.
***
Ryan se procházel mossdeepskými uličkami. Čas od času se zachvěla země a on upadl, ale nemělo to na něj špatný vliv. Teď nevěděl, kam jít. Selhal. Groudon i Kyogre byli opět probuzeni a bitva mezi nimi opět začala. Měl z toho špatný pocit. Ani Kris, ani Damion, ani nikdo jiný by mu asi teď nepomohl.
Najednou se ozvaly amplióny všude po městě. (tedy ozvaly se po celém Hoennu).
"PROSÍM, VĚNUJTE POZORNOST NÁSLEDUJÍCÍMU HLÁŠENÍ," ozvalo se. Pak se z ampliónu ozval Kaarmeho syčivý hlas: "Obyvatelé Hoennu! Musím vás informovat o aktuálních událostech. Za prvé, prezident Hoennské republiky je mrtvý. Za druhé, došlo k neblahé události. Opět začala bitva mezi Groudonem a Kyogrem. Podle legendy může tyto dva titány zastavit pouze Rayquaza. Moji lidé vědí, kde se nachází. Doslechl jsem se též, Rayquazu dokáže přivolat jediný člověk, který na krku nosí smaragdový amulet! Pomocí něj, ho lze přivolat! Máme podezření, že onen smaragd má jistý Ryan Conolly. Je to asi čtrnáctiletý kluk, asi metr sedmdesát pět vysoký, s bílými vlasy a modrýma očima. Pokud ho někdo viděl, nechť nás kontaktuje a přivede mi ho, živého.
Měli byste se také dozvědět, kdo je za tuto tragédii zodpovědný. Byly to zločinecké týmy Aqua a Magma, které prahly po Groudonovi a Kyorgrem. Tyto týmy sice nedosáhli svého cíle, ale byl to právě RYAN CONOLLY, kdo je navedl a dal jim posvátné koule. To on způsobil situaci, která nastala. To on chtěl zničit Hoenn!
Dále vás upozorňuji, že z důvodu, že je prezident mrtvý, přebírám nyní moc já. A mám pro vás několik pravidel. Za prvé, Hoennská Pokémoní liga je ode dneška zrušena, stejně tak i Soutěže. Členům elitní čtyřky, šampiónovi a členům Soutěžní federace se vyplatí řádné odstupné, nemějte strach. Za druhé, kdokoli bude zápasit s Pokémony, bude přísně potrestán. A za třetí, kdokoli se bude mít ve vlastnictví Pokémony, a prokáže se to, bude potrestán žalářem. Věřím, že pochopíte opatření, která jsem nucen udělat."
Ryan polkl. Co to jsou za žvásty? Kaarme překroutil všechna fakta! To on tohle způsobil a ne Ryan… A nehodlal se v žádném případě vzdát ani jediného svého Pokémona. Utíkal do Pokécentra, jenže tam nikdo nebyl. Vyšel ven, a tam ho obklíčil dav.
"Co se to děje?" zeptal se Ryan.
"On se ještě ptá, co se děje? Po tom, co provedl?" rozchechtal se jakýsi námořník.
"Je to gauner! Pryč s ním!" vypískla nějaká dáma.
"Mamí, proč jsou na toho kluka takoví?" ptal se nějaký malý kluk své matky.
"Protože tenhle kluk dostal nás do tohohle… a kvůli němu můžeme umřít, víš? Je moc zlý, tenhle kluk," odvětila mu matka.
"Co blázníte?! Já jsem naprosto nevinný! Nic, co jste slyšeli, jsem nespáchal! Je to jen snůška lží!" snažil se Ryan přemluvit ostatní.
"To ty lžeš. Určitě! Kvůli tobě jsme přišli o práci!" vyštěkl Tate.
"Jo! Už nemůžeme být tím, kým jsme byli!" řekla rozhořčená Líza.
"Ne… tak to není! Nechápete to!" řekl Ryan.
"Nebudeme věřit takovýmu spratkovi! Chyťte ho!" řekl nějaký chlápek. Ryan se pokoušel o útěk, ale marně. Byl chycen, svázán a předveden před soud.
***
Ryan nebyl hned předveden před soud. Odvedli ho do mossdeepské věznice. Tam měl čekat, až si ho zavolají k soudu. Pokémony mu zabavili, stejně jako veškeré věci. Jediné, co mu zbylo, bylo jeho vlastní oblečení. "Tak tohle je konec?" pomyslel si. Skutečně? Zabijí ho? Bude muset se vzdát všeho, co dosud měl? Věděl jedno: Žádný smaragd nikdy neměl, nikdy o něm neslyšel, ani ho neviděl. Teď musel vymyslet, jak se odsud dostat. Hlavou mu probleskávaly různé myšlenky. Nejprve ho napadlo, že by zkusil stráže uprosit k propuštění tím, že by jim řekl, že je příliš mladý na to, aby byl vězněn ("No a? Spáchal jsi zločin a za ten poneseš trest!" ozvala se mu v hlavě odpověď). Napadlo ho také například předstírat nemoc, stráže by ho potom musely pustit (Ale to nevyjde, když mě sem odváděli, byl jsem úplně v pořádku a tyhle stráže nebudou tak hloupý, pomyslel si). Nebo by si mohl sundat svojí protézu a obvinit u soudu stráže, že mu ruku utrhli, ale to by asi také nevyšlo. Nikdo už ale nebyl na jeho straně. Pomyslel, co asi teď bude dělat Damion, když zrušili ligu. Nebo Cedrick, jeho starý přítel, kterého potkal na konci minulého roku. Dokonce i s úsměvem pomyslel na Andrease, jeho hlavního rivala a nepřítele, který se vždy vychloubal, jak je lepší trenér, než Ryan. Aspoň tohle mu srazí hřebínek, zasmál se Ryan. Jenže pořád musel myslet na to, jak se odsud dostat. Chvilku myslel na svou matku, na Katy, co asi dělají a jestli slyšeli to rozhlasové oznámení… Hlavou se mu honily i jiné myšlenky, co bude s ním. Začal se třást. Bál se, že mu ublíží, ale očekával to. Teď mu už nikdo nepomůže. Celý svět se proti němu spiknul. Neměl už nikoho, kdo by stál na jeho straně. Výčitky svědomí teď naplnily jeho mysl. Tak už to udělejte, ať to mám za sebou, říkal si v hlavě.
Najednou k mřížím přišla stráž. "Ryan Conolly?" zeptal se strážník hlubokým hlasem.
"A-ano, to jsem já…," řekl roztřeseně Ryan.
"Pojďte se mnou, prosím," strážník otevřel dveře cely a nasadil Ryanovi pouta.
"Kam mě to vlastně odvádíte?" Ryan začal být čím dál více nervóznější.
"Nyní budete předveden před tribunál. Tam se rozhodne o vašem potrestání!"
Vedl Ryana dlouhými chodbami, kde byli vězněni i jiní zločinci. Ale než byli u cíle, přišel k nim jiný strážník. Byl malý a podsaditý. "Já si ho převezmu," řekl.
"Já ho mám přivést!" řekl první strážník.
"Z rozkazu soudu, toto právo přísluší mě," řekl druhý a první Ryana pustil, jen si pak pořád něco brblal pro sebe, jak je to nefér a tak, "pojďte se mnou," druhý strážník ho odvedl do rozlehlé prázdné místnosti, kde sídlili úředníci.
"Co to má znamenat?" zeptal se Ryan. Strážník mu sundal pouta a na Ryanovu otázku nereagoval. Pak otevřel šuplík u stolu, ve kterém byly nějaké bally.
"Myslím, že tohle je vaše," řekl strážník a předal Ryanovi bally s jeho Pokémony.
"Co se tu děje? Proč mi pomáháte?? Vůbec tomu nerozumím! Vy mě chcete pustit?" Ryan byl překvapený, ale zároveň zaskočený.
"Řeknu ti to asi takhle, Ryane. Možná to bude tím, že nejsem strážník," usmál se podsaditý muž a odhalil tvář. Ryan málem upadl, když uviděl, kdo to opravdu je. Svýma modrýma očima se na něj díval světlý blonďák.
"T-to není možné…," zíral Ryan s otevřenou pusou. Onen muž totiž nebyl ani muž. Byl to Andreas Tarkin. Skutečný Andreas Tarkin.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama