57 - Aliance na záchranu Hoennu

20. února 2013 v 12:00 | Dark Absol |  Ryanovo dobrodružství - Tajemství Hoennu
"An… Andreas?? Co tady děláš? Proč mě zachraňuješ?? Jsme nepřátelé, pokud se pamatuju…"
"To bylo předtím. Dlužím ti za mnohé. A také to chtěla Barry, abych ti pomohl."
"Cože, Barry? Je v pořádku? A co ostatní? Co Damion? Kde je Kris? Není tohle jen nějaká iluze?" vyptával se Ryan.
"Uklidni se. Všichni jsou v pořádku. Víš, doslechl jsem se o tom, co jsi pro mě udělal, když jsem byl otráven. Jsem ti vděčný. A teď už vypadněme odsud!"
"Ale kam? Všude jsou lidé, kteří mě nenávidí! Nejsem nikde v bezpečí… Nikdo na mojí straně…"
"Myslíš, že ne? Ale ano, máš přátele a ty, kdo ti věří. Teď musíme na Přeludový ostrov do základny! A rychle," řekl Andreas.
"Jaké základny?" divil se Ryan.
"Základny Aliance," odvětil Andreas.
"Jaké aliance?"
"To ti poví jiní. Teď už pojďme!"
Andreas opět nasadil Ryanovi pouta a zamaskoval se. "Pojď. Dostanu tě odtud, věř mi," přesvědčoval ho. Ryan neřekl ani ň.
***
Opustili věznici. Ryan se pořád cítil nesvůj. Bylo mu divné, jak se André chová. Změnil snad kartu? Opatrně se vyplížili zpoza Pokécentra. Už byli téměř u cíle, když vtom…
"Hej vy! Co to děláte?" ozval se hlas. Spatřil je jeden ze strážníků v černé uniformě. Rozběhl se za nimi. Podařilo se mu je dohonit.
"Můžete mi laskavě vysvětlit, co to děláte s vězněm? Je to extrémně nebezpečná osoba! Vy jste se zbláznil! Ten člověk je nebezpečný!" vyštěkl na ně strážník.
"Jen jsem myslel… že by se měl také dostat na čerstvý vzduch a tak…," vymýšlel si André.
"Tak vzduch, říkáte? Okamžitě ho odveďte zpátky do cely! Zítra už na něj čeká transport ke Kaarmemu, našemu císaři!"
Andreas úplně ignoroval slovo císař, jen mrkl na Ryana a zamumlal: "Až napočítám do tří, tak uteč k břehu oceánu. Já tě dohoním."
"Promiňte pane, ale to nepůjde. Mám rozkaz, abych vězně hlídal já!"
"Vy? Kdo vám dal takový stupidní rozkaz? Tomu nevěřím! Ukažte mi nějaký papír s pokyny!"
"No víte… já… ho asi někam… raz… ehehehe…… dva… zašantročil…," koktal André.
"V tom případě jsem nucen vězně převzít a to hned!" zaburácel strážník.
"To asi… nepůjde… TŘI! Skuntanku, do boje! Kouřový útok!" André povolal svého skunka, ten vydal hlasitý pšouk a všude byl štiplavý kouř, že strážník se začal kuckat a štípaly ho oči. Ryan utekl a André se Skuntankem za ním.
Doběhli ke břehu moře. "Eh… snad jsme je setřásli… děkuju ti, Skuntanku," pochválil Pokémona André a vrátil ho do ballu a otočil se na Ryana, "tak a teď tě musím dostat odtud! Gyaradosi, přišla tvoje chvíle!" hodil ball a z vody se vynořil ohromný drak. "Naskoč si, honem!!" zvedl na Ryana hlas, protože spatřil strážníky, jak se za nimi řítí. Ryan ho poslechl a naskočil si na Gyaradose. André si na něj taky vyskočil. Stráže už byly blízko, už je měli na dostřel. Ozvala se rána.
"Vy idiote!! Co to děláte? Máme je zadržet živé, mrtví nám k ničemu nebudou!" zařval jeden strážník na toho, který se pokoušel střílet.
"P-promiňte…"
"Gyaradosi, rychle! Odplujme odsud!!" řekl André.
"GYASHAA!" zavrčel Gyarados a opřel se do toho, seč mu síly stačily. Ryan s Andrém jim začali unikat.
"Do háje!" zlobil se velitel stráží, "Holzi!!" přistoupil k němu vysoký hnědovlasý muž v černé uniformě.
"Seržant Holz se hlásí, pane!" zasalutoval chlápek.
"Zajistěte veškeré mořské cesty z Mosdeepu ven! Nesmí uniknout! Ručíte mi za to osobně!"
"Ano, pane!" kývl Holz.
***
Ryan a André se teď plavili na hřbetu Gyaradose po širém moři. Nikde nikdo, v okolí žádná pevnina. Ryan se pořád cítil divně. Byla to snad nějaká hloupá iluze? Hraje si někdo s jeho myslí? Mučí ho snad někdo?
"Tak dost! Co to má znamenat? Proč mě někam odvádíš? A proč bych ti měl krucinál věřit? Po tom všem, jak jsi mě pomlouval a byl si ke mě agresivní?" zeptal se Ryan.
"Ale ty jsi mi zachránil život! Kdyby ses o mě nezajímal a nechal mě ležet u toho rybáře, mohl jsem být už dávno mrtvej! Jen díky pomoci té lékařky jsem přežil!"
"Jaké lékařky…? Tamara tvou léčbu přece odmítla!"
"Byla to Sandra, kdo mi pomohl. Zřejmě se od své paní naučila mnohé lékařské triky," odvětil André.
"Jo, to by pak odpovídalo…," mumlal Ryan. André se rozhlédl a polkl. "Co se děje?" ptal se Ryan.
"Podívej se na to sám! Zdá se, že nás někdo chce za každou cenu zastavit!"
Ryan se podíval do dálky. Ke Gyaradosovi mířily dva motorové čluny a byly čím dál blíž. Na každém z nich bylo pět mužů v černých uniformách.
"Z NAŘÍZENÍ HOENNSKÉ VLÁDY OKAMŽITĚ ZASTAVTE! VZDEJTE SE, NEMÁTE ŠANCI!" zaslechli oba kluci megafon.
"Co teď?" divil se Ryan.
"Nemám ponětí…," odvětil Andreas, "opři se do toho!" houkl na Gyaradose.
"Co sestřelit ty čluny hyper paprskem?" navrhl Ryan.
"Copak ses zbláznil? Já nebudu útočit na lidi… a navíc by Gyarados musel zastavit a to by nás mohlo dostat do nebezpečí. Mám jiný nápad. Unikneme jim pod vodou a tebe odnesu vzdušnou čarou. Sejdeme se na ostrově. Charizarde, pojď!" z ballu vyskočil ohnivý okřídlený drak, "odnes Ryana do základny, rozumíš?!" Charizard kývl. Ryan se opatrně vyškrábal na jeho záda a Charizard vzlétl jako tryskáč.
"Tak a teď ty, Gyaradosi, musíme se potopit," řekl mu André.
"Gyashaaaa!" souhlasil Gyarados a opatrně se ponořil pod hladinu. Chlápci na člunech vyvalili oči.
"Kam zmizeli, pane?"
"Nemám zdání. Vrátíme se a podáme hlášení. Odchod!" řekl seržant Holz.
***
Ryan se vznášel ve vzduchu na hřbetu Charizarda. Pevně se ho držel a zároveň sledoval, jestli mu někdo není v patách. Ale zdálo se, že vzduch byl čistý. Charizard začal opatrně klesat, zdálo se, že dorazili tam, kam měli. Pod nimi se rozprostíral ostrov, který byl od ostatních oddělen spoustou tvrdých skal, kam se nedalo jen tak dostat. Na ostrově bylo spousta jeskyní. Jedna z nich byla zajištěna velkými ocelovými vraty. Charizard přistál před ní. Na vratech byl namalován nějaký znak, pět hvězd, které tvořily oblouk. Ryan si pomyslel, že už bude na místě. Charizard zabouchal na vrata. Odněkud se vysunula malá kamerka a zaměřila je.
"Máte povolení ke vstupu!" ozval se hlas a vrata se otevřela. Ryan seskočil z Charizarda a vstoupil dovnitř.
"Děkuji ti, Charizarde, byl jsi úžasný," poplácal Ryan draka po hřbetě. Charizard odešel na břeh vyhlížet svého trenéra. Ryan pokračoval dále do jeskyně. Uvnitř byla spousta techniky, počítačů, kamerových systémů a jiných vymožeností. U počítačů seděli různí lidé v modrých uniformách.
"Promiňte," zeptal se jednoho z nich Ryan, "kde to jsem?"
"Á, pan Conolly? Konečně jste dorazil. Jdu uvědomit vedení. Vy běžte támhle do poradní místnosti," řekl mu operátor. Ryan ho poslechl a odešel do místnosti s velkým stolem a pohodlnými křesly. Sedl si na jedno z nich a začal čekat.
***
Za chvíli se dveře otevřely. Dovnitř vstoupil Archie, vysoký svalnatý muž, Courtney a Tabitha. Žádný z nich už na sobě neměl uniformu týmu Aqua nebo Magma. Ryan se podivil a vzal si do ruky ball.
"Uklidněte se. Jsme tu proto, abychom vám vysvětlili, oč jde," řekla Courtney.
"Přesně tak," souhlasil Tabitha.
Ryan nevěřil svým očím a uším. Že by Aquaťáci a Magmaťáci kápli božskou? A proč mu vykají?
"Co se to tady krucinál děje??" zeptal se s důrazem.
"Vítejte v základně Aliance na záchranu Hoennu," řekla Courtney.
"Co je to za alianci??"
"Snažíme se zastavit tuhle bitvu mezi legendami a zadržet Kaarmeho. Prozatím máme velmi malou podporu, ale věříme, že Kaarme je zodpovědný za tuhle situaci a ne vy," řekl Ryanovi Tabitha.
"Přesně tak! Kvůli jemu je teď Maxie mrtvej! A já tomu zatracenýmu smetákovi ještě UVĚŘIL!" naštval se Archie.
"Klid… klid…," uklidňovala ho Courtney, "pojďte, dejte si kafe…"
Najednou se otevřely dveře znovu. A dovnitř vtrhla Kris! Držel jí jeden chlápek.
"Pane! Tahle dívka chce mluvit s Conollym, nemohl jsem jí zastavit," řekl Tabithovi.
"Pusťte mě, pusťte mě!" Kris se mu vysmekla a doslova skočila Ryanovi do náruče.
"Jéé, Kris! Jsem tak rád, že jsi v pořádku!" řekl Ryan. Ostatní mezitím odešli.
"To já taky! Měla jsem o tebe hrozný strach, když jsem slyšela to hlášení… bála jsem se, že tě zabijí…," Kris začala plakat štěstím.
"No tak… už je dobře…," hladil ji Ryan, "mimochodem, už vím, jak ty zápasící titány zastavit," dodal.
"A jak?" zeptala se zvědavě Kris.
"Podle legendy je může zastavit jedině Rayquaza. Jenže toho může přivolat jen někdo, kdo má nějaký smaragd… nevím proč, ale Kaarme si myslí, že ho mám já. Musíme ho najít dřív, přivolat Rayquazu a pak… tohle všechno skončí. Jen nemám tušení, kdo by ho mohl mít…"
"Ryane, myslím, že bych ti měla ukázat něco, co o mě ještě nevíš," usmála se Kris a sundala si něco z krku. Byl to přívěšek se zeleným krystalem, který se pořád lesknul.
"Co… to je?" divil se Ryan.
"Tohle? To je ten smaragd, o kterém všichni mluví, víš? Potřebuješ mě, nemůžeš v tom být sám."
"Ale… jak jsi k němu přišla?"
"Dostala jsem ho. Od táty. Ten mi říkal, že se dědil po celé generace, z otce na syna. Ale… protože můj táta syna neměl, dostala jsem ho já."
"Ale jak to? Myslel jsem, že máš sestru…"
"No… nevlastní. Můj táta není její. Jen si změnila příjmení, aby zapadla do rodiny…," vysvětlovala Kris.
"Aha. Tak teď už tomu rozumím," usmál se Ryan, "a víš, kde ten Rayquaza je?"
"No… to zatím ne, ale na to lidé z Aliance určitě přijdou. Řeknu jim, že potřebujeme, aby nás vyslali na tuhle misi."
"Mise? No tak dobrá, počítej se mnou!" řekl Ryan.
"To jsem ráda. Ale teď pojď, odvedu tě do pokoje. Musíš si odpočinout. Uvidíme se na ranním brífinku, ano?"
"Dobře," kývl Ryan.
***
"Pane, hlásím, že Conolly uniknul. Je mi to líto, snažili jsme se…," řekl seržant Holz svému veliteli.
"Cože?? Teď už může být stovky mil daleko! Víte, jaký průšvih to znamená? On nebude potěšen… a chápete, že nás může potrestat? Všechny? I ty, kteří s tím nemají nic společného?"
"Promiňte, poručíku… snažil jsem se opravdu, ale unikli… Conolly uletěl na Charizardovi a ten druhý, který mu v útěku pomáhal… zmizel pod vodou. Na hřbetu Gyaradose…," vysvětloval Holz.
"Aspoň, že víme tohle. Teď je musíme dostat, protože používáni Pokémonů je trestné. Pojďte se mnou… musíte si odpočinout…" řekl poručík a odvedl Holze pryč.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama