64 - Každý sám za sebe

25. února 2013 v 19:56 | Dark Absol |  Ryanovo dobrodružství - Tajemství Hoennu
Connor padal kamsi dolů, stejně jako Zack. Neměl tušení, co na něj dole čeká a jestli vůbec přežije. Podařilo se mu chytit Growlitha do náruče, aby se mu nic nestalo. A pak… se ocitli na břehu řeky, která tekla kaňonem. Oba soupeři padli na pevnou zem.
"Tak! Když jsme neskončili špatně, můžeme pokračovat v boji! Growlithe, připraven?" zeptal se Connor. Pokémon souhlasil. "Výborně!"
"Ne tak rychle, prcku… Udělám si z tebe svačinku! Pokémoni počkaj! Braň se!" řekl Zack a vrhl se na Connora. Ten odolával dlouho, ale pak… to vypadalo, jako by ze Zackova břicha vylezla noha a ta ho odkopla.
"Jauu! Co to má znamenat?!" odplivl si Connor.
"Ale, ale… Zdá se, že je tady dost pro nás oba, Zacku," ozval se hlas, dost podobný Zackovému a vycházel jakoby z jeho zadní strany hlavy.
***
"Připrav se na svůj konec, prcku!" řekla Tracy a začala hrát omamnou melodii. Odněkud vyšli tři Pokémoni - Breloom, Shiftry a Weavile. Všichni se připravili na útok.
***
Mezitím, v Kaarmeho úkrytu…
"Těžko uvěřit, že to těm čtyřem trvalo tak dlouho. Myslíte, že Aliance vyslala někoho za nimi? Co když jenom mrhají časem, aby si s nimi pohráli?"
Kaarme se zasmál. "Pokud se jim někdo postaví do cesty… tak by je mohl zdržet Jackův apetit, nebo Keeganovy mentální hry…"
"Ale Zack je nejhorší s tím svým temperamentem. Nespokojí se s vítězstvím, dokud není jeho soupeř úplně ponížen a zničen. A ještě si myslí, že je nejsilnější ze čtyřky, takže se dost vychloubá, můj pane," řekl Kenneth.
"Chachacha! Myslím, že Tracyina krev vře stejně jako Zackova… ale jeden to vyřeší za všechny. Christopher. Je mi bezmezně oddaný, tím si buď jistý."
***
"Zůstaň stát! Už tě mám! Ty jeden… hňupe! Připrav se na boj!" Ryan už vytahoval ball. Christopher se ohlédl. Nějaký hlupák mu překáží v cestě. Usmál se.
"Podívejme se… jak tě mám porazit, abych se tě zbavil?" řekl a sáhl si pro ball.
"Mojí kamarádku necháte na pokoji! Rozdrtím tě hned teď! Volím si tebe, Grovyle!" Ryan povolal svého ještěra.
"Hmm… takže ty chceš bojovat? Budiž je ti to dopřáno…," zamumlal Christopher.
"Grr…, zavrčel Ryan, "já ti strhnu ten tvůj blbej úsměv! Grovyle, listovou čepel!"
"Steelixi, pojď. Potřebuji tvou pomoc," z Christopherova ballu vyskočil ohromný ocelový had. Ryan si vytáhl Pokédex. "-STEELIX, ŽELEZNÝ HADÍ POKÉMON. SVÝMI MOCNÝMI ČELISTMI DOKÁŽE PRORAZIT JAKÝKOLI BALVAN. JEHO ZRAK JE UZPŮSOBEN TEMNÝM PODZEMÍM-" Pokédex domluvil. Grovyle zastavil útok, protože se zalekl ohromného soupeře.
***
Tracy přiložila k ústům flétnu a začala hrát omamnou melodii. Trio divokých Pokémonů se začalo vlnit do rytmu. A za okamžik byli najednou pryč. Darrenovi začalo vrzat v uších. Melodie byla lidem nepříjemná, ale na Pokémony měla omamný účinek. Xatu se také začal vlnit do rytmu… Darren rychle vytáhl ball, aby ho vrátil, ale málem ho zasáhl Breloomův útok ze shora.
Tak tohle je její smrtící melodie… působivé, pomyslel si Darren.
***
Connor s Growlithem odolávali útokům Zacka, ale vypadalo to, jako by Zack měl ruce a nohy navíc…
"Do háje! Co to k čertu je?! Co jsi zač, ty hňupe?!" řekl naštvaný Connor.
"Zdá se, že jsi odhalil naší speciální schopnost," zamumlal Zack.
"Jo," přitakal jiný hlas.
"Cože?! Jak naší?" divil se Connor. Čupřina na Zackově zadní části hlavy se zvedla a Connor zjistil, že jsou to vlastně siamská dvojčata…
"Chachacha. Jsme si s bratrem velice blízcí…obvykle Cody jen spí v mém těle, ale když je potřeba, podá mi pomocnou ruku!" zasmál se Zack, "díky genetickým modifikacím Kennetha dokáže vynořit svou hlavu, nohy, nebo ruce," najednou čupřina zmizela a vylezla na straně Zackova krku, takže vypadal jako lidský Weezing, "třeba takhle!" z čela Zackova bratra se vynořila ruka a dala Connorovi pěstí… pak ho odkopli.
"Nic nebolí tak jako trojitý kop, co? Tak a teď…," řekl Zack.
"Sklapni, Zacku. Nemáme čas na blbý hry. Dokončeme to rychle a čistě," umlčel ho Cody.
"No dobrá… Jsi vždycky tak netrpělivý, bratře…," zamumlal Zack. Každý si vzal do ruky Pokéball.
"Growlithe, teď předveď ohňomet!" řekl svému pejskovi Connor. Growlithe vyslal ohromný proud ohně, který měl siluetu panáka. Byl to nejsilnější útok ohnivých Pokémonů vůbec, jenže malý Growlithe ho mohl použít nanejvýš dvakrát. Pak se ozval výbuch a když se kouř usadil, Connor uviděl dva poražené Pokémony - Voltorba a Bronzora. Ale co víc, oba nepřátelé leželi na zemi, rozdělení. Jenže najednou… každému narostla opačná ruka a noha. Teď byli nezávislí.
"Hmm… přemýšlel jsem o tom, že se rozdělíme," řekl Zack.
"Je čas na poslední přání, prcku," zašklebil se Cody.
Ale ne… tohle není dobré. Growlithe může použít už jen jeden ohňomet a jestli to nevyjde, padneme zbytečně… co teď…, přemýšlel Connor. "Ohňomet, teď!" zavolal na Growlitha.
Ohnivý panák opět vyrazil ke svému cíli. Jenže… nepodařilo se mu splnit účel, protože ho něco uhasilo… Přesněji Poliwrath a Slowbro. Všude byla pára. Na Connora se chystal někdo zaútočit, jenže Growlithe nechtěl zradit svého pána a postavil se mu do cesty. Dostal ránu od Zacka, ale také mu potřísnil oči močí.
"ÁÁÁÁÁ! Mý voči! To pálí! Je to jak nějaká zpropadená kyselina!!! JAUUU!" vřeštěl Zack a tancoval okolo.
***
Connor se rozhlížel okolo. Zack stále skuhral nad tím, jak ho pálí oči. Ale kde byl ten druhý? Podíval se doleva, nic. Podíval se doprava, zase nic.
"Baf. Nehledáš někoho, prcku?" zeptal se hlas nebezpečně blízko Connorovy hlavy. Byl to Cody, ale zdálo se, že je jakoby přirostlý ke Connorovi…
"Jaau!!!" vřeštěl Zack.
"Běž si umejt oči do řeky. Já toho smraďocha zvládnu," řekl Cody. Connor se ho pokusil napadnout, ale marně. "Úžasná to schopnost, co? Díky moderním metodám genetiky se nejen mohu oddělit od svého siamského dvojčete, ale také se dokážu dostat do těl jiných… díky tomu můžu přimět soupeře, aby mi v agóniích, které prožívají, řekli i ty nejdůležitější tajemství… a pak záhadně zemřeli… cha cha cha," smál se Cody, "teď sdílíme tělo, můj malý kluzký přítelíčku."
"Sdílíme… tělo?"
"Správně. Teď tě rozdrtim zevnitř. Nemáš šanci."
"Jo? A co když udělám…," Connor vytáhl nůž, "tohle! Co se stane? JAUUUUUU!" řekl a probodl se do hrudníku.
"Ty… jsi úplnej pošuk!"
"To je tvůj konec," usmál se Connor.
"Ty blázne!! Přestaň s tim!!" žadonil Cody. Jenže pozdě. Connorovi se podařilo ho ze sebe vypudit, pak použil kouřovou clonu svého Torkoala a zmizel pryč.
***
"Má paní, máte tu návštěvu!" oznámila Sandra. Tamara seděla ve své kanceláři a právě si usrkla ze svého šálku kávy. Už několik dní pořádně nespala. Dělalo jí starosti spoustu věcí, ale hlavně záchranná operace. Asi neměla s Kris vysílat mladé nezkušené kluky, ale nějaké silné chlápky, třeba bývalé Aquaťáky nebo Magmaťáky. Ale ti zas měli omezené týmy Pokémonů, většinou si vystačili s Golbaty a nějakými ohnivými, respektive vodními Pokémony. Zvedla hlavu a podívala se přísně na Sandru.
"Sandro, jestli je to ta senátorka, tak ta ať už mi neleze na oči. Už jí mám plné zuby, abych to řekla upřímně."
"Ne, má paní," odpověděla Sandra. Tamara jí tedy pokynula, ať návštěvníka pustí dovnitř. Byl to Andreas, ale vypadal pořádně zřízený. Pravou ruku měl obvázanou, na obličeji měl zaschlou krev.
"Co tady chceš? Neříkala jsem ti, abys zůstal na lůžku?" obořila se na něj Tamara.
"Nemůžu tady jen tak ležet a nic nedělat. Chci bojovat! Musím dokončit splnění svého dluhu, který vůči Ryanovi mám. On zachránil mě, když jsem byl na pokraji smrti. A já chci zachránit tu, kterou má nejraději," vysvětlil André.
"Je mi líto, ale opravdu tě pustit nemohu. Jsi příliš zraněný na to, aby ses někam vydával. Je hezké, že bys chtěl pomoci, ale to teď není možné. Je mi líto," řekla Tamara.
"Ale… má paní…"
"Sandro, odveď ho na pokoj, prosím. Je to pro tvé dobro, chlapče…," zamumlala Tamara. Sandra Andrého vyvedla ven z kanceláře.
"To jí opravdu musíte poslouchat? Vždyť jestli nedorazí posily, tak se určitě stane něco špatného…"
"Tamara má ale pravdu, Andreasi… opravdu nejsi v takové kondici, abys někam mohl jít. Ale poradím ti… zkus oslovit někoho jiného. Třeba ti pomůže. Neboj, mé paní neřeknu ani slovo. Spolehni se," usmála se Sandra.
"Dobře, dohodnuto," kývl André.
***
"Grovyle, použij energetickou kouli!"
"Zablokuj to," zamumlal Christopher. Grovyle vyslal zelenou zářící kouli energie, ale na Steelixe to nemělo žádný účinek. Jen nastavil ocas a energie se od něj rozplácla. Jak byl Ryan ve vzteku, tak vůbec nepřemýšlel nad strategií souboje. Grovyle se díval na Steelixe a přitom se třásl, protože byl asi osmkrát menší než on.
"Použij železný ocas."
"Grovyle, vyhni se!" jenže marně… Steelix praštil Grovyla takovou silou, že ho odhodil několik metrů dál. Grovyle se těžko zvedal a nevypadal nejlépe.
"Grovyle, vrať se. Volím si Quilavu! Teď to skoncujeme!" z Ryanova Pokéballu vyskočila ohnivá lasice. "Použij plamenomet!"
"Chyba. Nemáš šanci, ani s ohnivým útokem. Steelixi, pod zem!" Quilava vyslal plamenný útok, ale Steelix včas zmizel pod zemí. Quilava se rozhlížel, co se děje.
"Pozor! Je pod zemí!" varoval ho Ryan. Quilava se díval dolů a snažil se měnit postavení, jenže to Steelixe pod zemí nezmátlo. Napálil to do Quilavy a ten byl záhy poražen.
"Já ti to říkal, že nemáš šanci. Lord Kaarme dostane to, co chce. A já mu to bednu donesu!" řekl Christopher. Najednou se začalo z bedny divně kouřit. Christopher se usmál, zatímco Ryan dostal strach. Co je to za čertovinu? Co když Kris už nikdy neuvidí? Začal se bát.
***
"No tak, vylez! Nemůžeš se přece skrývat věčně!" řekla Tracy a rozhlížela se kolem. Darren nebyl k nalezení. Pousmála se. Tak ty chceš hrát na schovávačku, jo? No tak tedy dobrá, budeme hrát na schovávačku, pomyslela si. Pak zahrála další omamnou melodii a Shiftry pomocí svých listnatých rukou vytvořil ohromný vír a nasměroval ho na křoví kolem.
"Sakra…," zaklel Darren a snažil se dostat do jiného úkrytu. Ale Weavile s Breloomem ho nenechali ho utéct.
"Tak to ne! Použiju tedy svou tajnou zbraň! Sawsbucku, volím tebe!" Z Darrenova Pokéballu vyskočil statný hnědý jelen s květinkovým parožím. "Kop z výskoku!" Sawsbuck vyskočil a odkopl jak Weavila, tak i Brelooma pryč.
"Takže ty se chceš bránit, jo? No tak jo!" zasmála se Tracy a zahrála jinou melodii.
***
"Byl jsi úžasný, Growlithe… je až neuvěřitelné, jak jsi mi pomohl… moc ti děkuji," řekl Connor. Najednou ucítil palčivou bolest v hrudníku. Aby se Codyho zbavil, musel ho vypudit násilím… Teď hladil Growlitha a použil Pokélék, aby mu bylo líp. Ale pejsek vypadal stále v bezvědomí.
"Ti hňupové se určitě vrátí… musíme rychle zmizet… Ale ne!" zastavil se Connor a podíval se na zem. Za sebou zanechal cestičku z kapek krve, takže by to nebyl žádný problém ho vystopovat.
Zack se procházel kolem a sledoval cestičku, kterou Connor za sebou nechal. Najednou zahýbala za kámen. Cha! A teď tě mám, prďolo," pomyslel si a rychle se vydal vstříc stopám. Ale čekalo ho zklamání. Connor byl pryč. Nechal tam jen svou bundu. Další stopy vedly do vody.
"Tak ty mi chceš utéct po řece? Jak dojemné," zasmál se Zack.
***
Darren stále uskakoval útokům divokých Pokémonů, kteří byli zhypnotizovaní flétnou. Sice se mu podařilo porazit Brelooma, ale ostatní dva nedostal. A co bylo horší, Tracy zavolala další dva nepřátele, Aggrona a Onixe. Teď byl Darren v pasti. Byl obklíčen.
"Musím ti zatleskat, to nebylo špatný. Podařilo se ti rozmístit zhypnotizované Pokémony a obklíčit mě. To je fakt chytrý. Muselo to stát spousta dřiny," usmál se Darren.
"Přesně tak! Tak ty sis všiml, že jimi manipuluju svojí flétnou? No, asi nejsi tak blbej, jak jsem si myslela. Ale furt netušíš, jak bys mě mohl zastavit, podvraťáku!" řekla Tracy.
"To máš asi fakt. Nikdy jsem neměl hudební sluch. Moji rodiče by ti mohli vyprávět," řekl Darren. Do prčic! Používá zvukové vlny z té flétny. Každá sekvence znamená jiný útok. Skvělý, Darrene. Zanalyzoval jsi to výborně a teď to zkus vyřešit, pomyslel jsi.
"A teď finále! Skladba číslo devět, Revoluce!" Tracy přiložila flétnu k ústům a začala hrát úplně jinou melodii, s hvízdavým, pronikavým tónem. Všichni čtyři Pokémoni zpozorněli a vrhli se do útoku…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama