71 - Zápas s vodním umělcem

28. února 2013 v 19:14 | Dark Absol |  Ryanovo dobrodružství - Tajemství Hoennu
Ryan byl na cestě za splněním svého úkolu. Jen několik hodin a mohl mít všech 8 odznaků Hoennské ligy. Teď zrovna ležel v lůžkovém voze vlaku směřujícího na východ Hoennu a snil o velkých úspěších… jak získá osmý odznak, pohár Mistrů světa, porazí Elitní čtyřku… Každý Pokétrenér je velmi ambiciózní a Ryan není výjimkou.
***
"Já se vrátím… Já se vrátím…," dunělo mu syčivým hlasem v hlavě. Hlas přicházel jakoby z temnot.
"Kdo je to? Co po mě chceš?" zeptal se s obavami Ryan.
"Ty moc dobře víš, co jsem zač… zhatil jsi mi veškeré plány a já se ti za to pomstím, ty všivý spratku…"
"Už toho mám dost! Ukaž se!"
"Vážně si to přeješ? Ukážu se a ty budeš navždy ztracen… chachachacha…," hlas nabíral na intenzitě. Hlas mu zněl jakoby povědomě…
"Přestaň si se mnou hrát! Kdo jsi?!" zeptal se Ryan. Z temnot se vynořilo něco, co bylo horší, než všechny Ryanovy noční můry. Byl to OHROMNÝ bílý had s lidskou hlavou. Měl velké žluté oči, velkou tlamu a hnědé vlasy. Jeho tělo bylo složené ze spousty menších hadů…
"Ryan Conolly… konečně… se znovu setkáváme!" zasyčel had. Ryan polkl.
"Ne… to není možné! Vždyť… mi říkali, že jsi spáchal sebevraždu! Že jsi mrtvý!"
"Chacha! Já a mrtvý?! Nikdy! Já, všemocný lord Kaarme jsem nesmrtelný! Jsem věčný! A zanedlouho… se vrátím!"
"Nesmysl! Jestliže jsi mrtvý, tak jak se chceš vrátit? Co po mě chceš?"
"Říkej si co chceš, skrčku… Za tři roky mi už nikdo nebude bránit! Gahahaha!" zasmál se had a zaútočil na Ryana…
***
"NEEE! NECH MĚ BÝT!!" křičel Ryan na celé kupé. Damion a Kris už byli vzhůru a už jen tak odpočívali.
"Co je s vámi, mladíku? Jen jsem vám chtěl oznámit, že budeme brzy u cíle. Rozvážím tu snídaně do lůžkových vozů. Stalo se něco?" zeptal se chlápek, který právě vstoupil do jejich kupé. Ryan zamrkal. Takže to byl jen hrozný sen.
"To nic, pane… jen noční můra," řekl a otřel si zpocené čelo.
"Jistě, tak tady máte snídani, jak je zahrnuta v ceně. Děkuji, že jste využili služeb Hoennských drah. Nashledanou," chlápek každému dal nějaký balíček a odešel. Ryan se zhluboka nadechl. Co to bylo? Proč ho Kaarme straší, když už je po smrti?
"Ryane, co se stalo? Co tě trápí?" zeptala se ho Kris, která zrovna přišla z toalety, "slyšeli jsme tě tady křičet. Celou noc ses převaloval… Co se stalo?"
"To by mě taky zajímalo," ozval se Damion.
"Zdálo se mi o Kaarmem, jen… neměl lidskou podobu. Říkal, že se za tři roky vrátí a pomstí se, nebo co…," vyprávěl Ryan.
"Hloupost! Vždyť Kaarme je mrtvý, jak by se mohl vrátit?"
"TY MI SNAD NEVĚŘÍŠ?!" zavrčel Ryan.
"J-jistě, že jo…," řekl Damion.
***
Po krátké zastávce v Královském přístavu (což bylo španělské jméno města, kde vlak končil) se naši přátelé vydali na cestu lodí. Tedy… ne všichni. Damion odešel směrem do Slateportu a Kris se rozhodla zůstat ve městě, kvůli nadcházející soutěži. Ryanovi to bylo velice líto, že jí nemůže podpořit, ale tlačil ho čas a musel získat osmý odznak co nejdříve. Tak se vydal na cestu do Sootopolisu sám. Předtím mu Kris dala nějaké bally a popřála mu k narozeninám (úplně zapomněl, že nějaké narozeniny má) a od Damiona dostal spoustu plechovek s limonádou. Už se nemohl dočkat, až bude zápasit v kvalifikaci. Nejdřív se ale rozhodl, že zavolá profesoru Birchovi. Vytočil tedy číslo do laboratoře.
"Ahoj Ryane. Jak se daří?" zeptal se ho profesor.
"Skvěle, zrovna jsem na cestě za posledním odznakem. A jak se daří mým Pokémonům?"
"Onix, Shellos i Machop se mají dobře. Chceš nějakého z nich poslat výměnou za někoho z tvého aktuálního týmu?"
"Když o tom tak přemýšlím…," začal Ryan, "slyšel jsem, že sootopoliský stadion se specializuje na vodní typy. Vezmu si tedy Shellose. A pošlu vám Quilavu."
"Výborně, polož ball na transportér a za chvíli ti dorazí ball se Shellosem!" usmál se profesor a Ryan si vzal ball s Shellosem.
***
"Tak, konečná zastávka, mladý pane! Jste v Sootopolisu!" řekl námořník Ryanovi. Konečně byli v Sootopolisu. Bylo to malebné přímořské město, ohraničené křídově bílými skalami a existovala jen jedna cesta skrz. Ryan se zaradoval. Po téměř osmi měsících se dostal k poslednímu bodu své cesty. Vystřelil z lodě jako raketa rovnou směrem ke stadionu. Jenže… tam nikdo nebyl, kromě jakéhosi postaršího muže, což se ukázalo, že je služebník zdejšího Vedoucího.
"Dobrý den, nevíte, kde najdu trenéra tohoto stadionu?" zeptal se ho Ryan.
"Ah, Juan? Ten touhle dobou bude na náměstí… Tam teď předvádí své umění s vodními Pokémony. Býval kdysi skvělým Koordinátorem a dokonce vyhrál Stužkový pohár!" řekl služebník.
"Děkuji vám pěkně…," zamumlal Ryan, "a nevíte, kdy se vrátí?"
"To vážně nevím… ale snad brzy. Počkej tu chvilku, jestli chceš, udělám ti čaj…"
"Oh, děkuji," usmál se Ryan.
***
"Zdravím vás všechny na soutěži ve městě Porta Royal! Jsem ráda, že jste na nás nezanevřeli i po té nemilé pauze! A teď už uvítám naší tradiční porotu! Předsedu Soutěžního svazu, Raoula Contestu! Pana Sukiza, předsedu Pokémonského fanklubu! A v neposlední řadě sestru Joy! Ale co by to bylo za soutěž bez vás, Koordinátorů! Proto nyní prohlašuji tuto soutěž za zahájenou!" prohlásila Vivian. Kris seděla s napětím v šatně a prohlížela si své tři stužky, které dosud získala. Už jen dvě a mohla se zúčastnit Velkého festivalu, který byl odložen až na konec léta. Také přemýšlela, co vlastně předvede.
"Pěkné stužky! Tak přece jen se ti podařilo stát skvělou Koordinátorkou!" ozval se holčičí hlas za ní. Kris se otočila a spatřila starou známou tvář, mladou dívenku s tmavomodrými vlasy.
"Tiffany! Tak ráda tě zase vidím!" usmála se Kris a objela známou. "Jak se daří? Už jsme se tak dlouho neviděly…," zeptala se.
"No, celkem to jde. Mám tedy jen jednu stužku, ale snad ještě se mi podaří nějaké získat, než Festival začne… A podívej, jak si byla tehdá zklamaná z první soutěže… Teď jsi skvělá Koordinátorka… slyšela jsem, jak si porazila Marinu a Drewa… Blahopřeju!"
Kris se začervenala. "Děkuju… Ještě teď tomu někdy nemůžu uvěřit!"
"A co Ryan? Jak se mu daří?" optala se Tiffany.
"Ten se má fajn. Teď je v Sootopolisu, aby získal poslední odznak Hoennské ligy a mohl tak nastoupit v kvalifikaci na mistrovství světa. Držím mu palce."
"To já taky…," začala Tiffany, když najednou zpozorněla, "jejda! Promiň, ale musím na scénu! Tak drž palce!"
***
"A nyní přivítejte dalšího soutěžícího! Je jím Tiffany z Rustbora!" oznámila Vivian a Tiffany si připravila ball.
"Tak se předveď, Dragonaire!" z ballu vyskočil nádherný modrý dračí Pokémon.
"Použij vodní ocas a roztoč se!" Dragonair roztočil svůj ocas a nechal své čtyřmetrové tělo ve vodním víru. A když přestal, krásně se leskl.
"To bylo krásné představení! Co na to řekne porota?" zeptala se Vivian.
"Dragonairova elegance byla velmi impozantní," řekl Contesta a dal 8,8 bodů.
"Pozoruhodné!" 8,6 bodů.
"Dragonair nám chtěl zřejmě předvést, že je tím nejkrásnějším dračím Pokémonem ze všech. Mé srdce získal," řekla s úsměvem Joy a dala 9 bodů.
"Tak to byla Tiffany a její Dragonair!"
***
Ryan stále čekal na stadionu města Sootopolis na vedoucího. Zatím si povídal s jeho sluhou Sebastianem a popíjel čaj (Sebastian mu nabídl i sušenky). Když vtom se otevřely dveře a ozval se mužský hlas: "Sebastiane! Jsem zpátky! Doufám, že se tu nic nestalo." Ryan se zvedl ze židle a společně se služebníkem šel ke dveřím.
"Nic zvláštního, můj pane. Jen tu máte vyzyvatele," oznámil.
"Přesně tak, vyzývám vás na boj, abych získal poslední odznak!" řekl Ryan.
"Máš kuráž, mladíku. A to se mi líbí. Nicméně si nemysli, že ti dám odznak jen tak zadarmo. Ehm, nejprve bych se ti měl představit. Jsem Juan, trenér zdejšího stadionu. Jak sis mohl určitě všimnout v aréně se zápasištěm, tak moje parketa jsou vodní typy Pokémonů. A také pozor. Ze všech hoennských trenérů stadionů používám nejvíce Pokémonů. Jsi připraven?" zeptal se Ryana chlápek, který právě přišel dovnitř. Vypadal už dost sešle, vlasy mu šedly a kousek jeho vlasů už byl bílý. Nicméně nepůsobil tak staře, spíše působil dojmem sečtělého gentlemana. Jeho oči byly modré jako hladina oceánu a tvář mu zdobil knírek. Na krku měl jakýsi amulet a na sobě měl modré sako, které jakoby pasovalo nejen k jeho očím, ale k jeho postavení trenéra vodních Pokémonů. Pak si změřil Ryana pohledem a dodal: "Myslím, že jsem tě někde viděl."
"Kde? Já vás tedy rozhodně ne…!" ohradil se Ryan.
"Neúčastnil ses Poháru v Sinnohu? Tuším, že s Eeveem? Jsi také Koordinátor?"
"Ne, jen jsem to zkoušel. Eevee byl výborný, ale nedostal jsem se dál… A mimochodem, jak tohle víte?" podivil se Ryan.
"Wallace, organizátor toho poháru, není jen skvělý Koordinátor, ale také můj učedník," usmál se Juan, "kdysi tu on byl vedoucím, ale kvůli své vytíženosti toho musel nechat a vedení Stadionu připadlo opět mě."
"Ach tak, to leccos vysvětluje… Tak půjdeme na to?"
"S radostí," kývl Juan.
***
Juan zavedl Ryana do arény s velkým bazénem, na kterém plavalo několik plováků. Každý si stoupl na své místo.
"Zápas mezi vyzyvatelem Ryanem z Littlerootu a vedoucím Juanem ze Sootopolisu! Ve hře je Dešťový odznak! Každý trenér použije pět Pokémonů, přičemž jen vyzyvatel smí Pokémony střídat. Můžete začít!" oznámil Sebastian.
"Dobrá, tedy. Sealeo, připrav se!" Juan hodil Pokéball na zem a z vody se vynořil modrý tuleň. "-SEALEO, HRAVÝ POKÉMON. SEALEOVÉ ŽIJÍ VE STÁDECH V POLÁRNÍCH OBLASTECH. POMOCÍ SILNÝCH PLOUTVÍ DOKÁŽE PRORAZIT LED. SEALEO LOVÍ PĚTKRÁT ZA DEN POD VODOU-" řekl Pokédex.
"Proti tomu už jsem kdysi zápasil," zamumlal Ryan, "tak do boje, Manectriku!" Ryan hodil ball a Manectric se objevil na plováku.
"Manectriku, použij šokovou vlnu!"
"Tohle jsem mohl čekat. Ledovou kouli!"
Manectric vyslal na soupeře vlnu modrých blesků, zatímco Sealeo se bránil tak, že hodil kouli ledu na soupeře. Nebyla moc velká, takže se Manectrikovi nic nestalo.
"A teď ještě šokovou vlnu do vody!"
"Sealeo, rychle na plovák! A pak použij blizard!"
"Zkus se vyhnout!"
Manectric pustil do bazénu spoustu voltů, ale marně. Sealeo vyskočil na plovák a byl v bezpečí. Pak spustil děsivou sněhovou bouři. Manectric se snažil vyhýbat, ale plovák, na kterém stál, nebyl nějak rozlehlý a tak útoku podlehl. Už to vypadalo, že má dost.
"Dokonči to sražením!"
Sealeo se vrhnul směrem k plováku, kde stál Manectric, ve snaze ho srazit do vody. Ten se ale v poslední chvíli ubránil jiskrovým útokem a poslal Sealea pod hladinu.
"A teď to dokonči šokovou vlnou!"
"Vyhni se!"
"Pozdě," usmál se Ryan a měl pravdu. Elektrický útok se tentokrát podařil a zasáhl Sealea naplno. Bylo po všem.
"Sealeo není schopen dále pokračovat! Vítězem je Manectric a skóre je 1:0 pro vyzyvatele!" oznámil Sebastian.
"Vrať se, Sealeo," odvolal tuleně Juan, "očekával jsem elektrického soupeře. Nicméně ne všichni jsme tak slabí! Do boje, Whiscashi!" do boje nastoupil rybí Pokémon s dlouhými vousky.
"Manectriku, vrať se. Ještě tě budu potřebovat. Volím si Glaceona!"
"Ryane, chlapče… jsi příliš předvídatelný," konstatoval Juan, "Whiscashi, surfařský útok!"
"Ledový paprsek!"
Whiscash vytvořil gigantickou vlnu a jel na ní jako skutečný surfař. Glaceon však pohotově zasáhl a vlnu zamrazil, takže Whiscash spadl zpátky do vody.
"A teď použij ledové střepy!"
"Whiscashi, použij tu zmrazenou vlnu ve svůj prospěch a sklouzni se!"
Z Glaceonovy tlamy začaly létat kousíčky ledu. Nicméně Whiscashe jich zasáhlo jen málo. Ten se sklouznul po zamražené vlně ke Glaceonovi a zamáčknul ho. Tedy… ne tak úplně celého.
"A teď lechtací útok!" Whiscash použil své dlouhé vousky a začal lechtat Glaceona. Ten se svíjel smíchy jako pominutý.
"No tak! Pokus se ho kousnout!" řekl Ryan a na poslední chvíli se Glaceon zmohl k pohybu a kousnul Whiscashe do vousku. Ten bolestí vyjekl a skočil zpět do vody.
"Skoncuj to! Zamraz celý bazén ledovým paprskem!" usmál se Ryan a chtěl využít stejný fígl, jako Kris na Wallaceově poháru. Glaceon splnil úkol dokonale a udělal ze zápasiště hokejové hřiště. Whiscashovi jen vykukovala hlava z malé díry.
"Whiscashi, použij hyper paprsek!" Ryan se podivil. Whiscash byl přece v ledové pasti, jak by mohl zaútočit?
"Glaceone, dávej pozor! Zkus…," trenér se snažil zareagovat, ale nezvládl to. Whiscash prorazil led, vyskočil ven, svými dlouhými vousky se chytil sloupů, zhoupl se, a trefil Glaceona naplno. Bylo po všem.
"Glaceon není schopný dalšího boje! Vítězem je Whiscash!" oznámil Sebastian.
"Vrať se, Glaceone. Bojoval si dobře. Teď si zasloužíš odpočinek," Ryan odvolal svého ledového Pokémona do ballu. "a teď si volím tebe, Sceptile!"
***
"Tak a nyní přivítejte dalšího soutěžícího! Kris z Liliového města!" oznámila Vivian.
"Do toho, Marshtompe!" řekla Kris a hodila svůj ball, "použij ledový paprsek na zem!" Marshomp zmrazil plochu a začal se na ní klouzat a dělat různé figury jako profesionální krasobruslař. Nakonec skočil do vzduchu, udělal piruetu a led za ním se rozpadl.
"Tak to bylo zajímavé představení! Co porota?"
"Zajímavé vystoupení. Dávám šest bodů," řekl Contesta.
"Pozoruhodné!" řekl jako vždy Sukizo a dal bodů osm.
"Miluji zimní sporty a Marshtomp nám ukázal krásné zimní představení," řekla Joy a dala bodů devět.
"Prosím potlesk pro Kris a Marshtompa!" oznámila Vivian.
***
"Skoncuj to rychle, Whiscashi! Použij Hyper paprsek!" řekl Juan.
"Listovou čepel!"
Whiscash opět zopakoval stejný kousek jako minule, zhoupl se a pokusil se o paprsek, nicméně neuspěl, protože Sceptile byl rychlejší a zaútočil ostrými listy. Whiscash spadl do bazénu a nevypadal vůbec dobře.
"Whiscashi, zamáčkni ho!"
"Skoncuj to energetickou koulí!"
Whiscash se snažil dostal ke Sceptilovi, jenže ten byl připraven a vrhnul na něj zelenou kouli energie, Whiscash spadl do bazénu a bylo po všem.
"Whiscash není schopen dalšího boje! Vítězem je Sceptile!" oznámil Sebastian.
"Vrať se, Whiscashi. Bojoval si dobře, teď si odpočiň," řekl Juan a vytáhl další ball. "Do boje, Seakingu!" v bazénu se objevil další rybí Pokémon.
"Sceptile, vrať se," řekl Ryan, "odvedl si dobrou práci. A teď si volím Manectrika!" na plováku se opět objevil Manectric.
"Použij vybití!"
"Seakingu, vrtákový útok!
Manectric vyslal blesky ze všech sil na soupeře, jehož roh se proměnil ve smrtící vrták, který blesky projel jako nůž máslem a nedostal ani ránu. Juan se usmíval.
"Manectriku, elektrotesák!"
Manectrikovy zuby začaly jiskřit elektřinou a skočil k Seakingovi a s úmyslem zasadit šokující skus…
"Braň se rohovým útokem!"
Nakonec Seaking udeřil svým rohem jako mečem a Manectric ztratil kontrolu nad útokem, takže Seaking dostal jen malý šok.
"Je čas na hyper paprsek, Seakingu!"
"Rychle světelnou clonu!" vykřikl Ryan pár okamžiků před zásahem. Manectrika na poslední chvíli ochránila zlatavá kostka.
"No nic, zkusíme vodní ocas!"
"Neboj se, Manectriku. Rychlý útok!"
Manectrikova rychlost byla vskutku ohromující, ale zasáhl ho vodní vír, který vytvořil Seaking rychlými pohyby svého ocasu.
"Co to? Jakto, že světelná clona nepůsobí?" divil se Ryan.
"To proto, že světelná clona chrání pouze před speciálními útoky, ne před fyzickými, chlapče," řekl Juan.
"Aha. Tak teď použij vybití do vody!"
"Vyskoč a vrtákový útok!"
Manectric opět poslal do bazénu spousty voltů, jenže Seaking byl rychlejší…
"Je nad tebou! Rychle si připrav jiskrový…," řekl Ryan. Ale bylo pozdě. Seaking zasáhl Manectrika vrtákem a poslal ho do pole poražených.
"Manectric není schopen pokračovat! Vítězem je Seaking! Zápas je opět vyrovnaný!" oznámil Sebastian.
"Vrať se, Manectriku. Bojoval jsi dobře," odvolal Ryan Manectrika a připravil si další ball. "Girafarigu, volím si tebe!" do zápasu nastoupil další Pokémon.
"Takže Girafarig? Zajímavá volba. Ale ten ti nepomůže! Rohový útok!"
"Psychický paprsek!"
Seaking vyrazil prudkou rychlostí k soupeři, jenže ten byl rychlejší a Seaking to schytal duhovým paprskem.
"Oh… takže tenhle Girafarig je specialistou na speciální útoky? Tak to ho musíme také zasáhnout speciálním útokem…," zamumlal Juan, "Seakingu, hyper paprsek!"
Seaking vystřelil oranžový paprsek, jenže… světelná clona naposledy zafungovala.
"A teď zmatení!" řekl Ryan. Girafarigovy oči se rozzářily, pak vyslal Seakinga do vzduchu a nakonec ho poslal na opačnou stranu zápasiště. Bylo jasné, že má dost.
"Seaking není schopen pokračovat! Vítězem je Girafarig!" oznámil Sebastian.
"Vrať se, Seakingu," odvolal Juan svého Pokémona, "a teď se připrav na velké potíže! Luvdisku!"
Z vody se vynořil velice zvláštní rybí Pokémon. Byl malinký, růžový, se světlýma tvářičkama a tvarem připomínal srdce. Ryan vytáhl Pokédex.
"-LUVDISC, SHROMÁŽDIVÝ POKÉMON. TENTO POKÉMON MÁ ZVLÁŠTNÍ SRDCOVITÝ TVAR A TAK SE STAL SYMBOLEM LÁSKY. ŘÍKÁ SE, ŽE KDYŽ PÁR POTKÁ TOHOTO POKÉMONA, TAK JEJICH VZTAH BUDE PLNÝ LÁSKY A NIKDY NESKONČÍ-"
"To si děláte legraci? Takového maličkého posílat do boje?" divil se Ryan.
"Nepodceňuj mého Luvdiska! Spoustu vyzyvatelů to udělalo, a pak skončili špatně," řekl naštvaně Juan.
"No dobrá. Zmatení!" řekl Ryan a Girafarig zvednul myslí srdíčkového Pokémona.
"Rychle, Luvdisku! Dostaň se dolů vodním pulsem!" velká koule vody se rozplácla Girafarigovi přímo do obličeje a ten ztratil kontrolu nad psychickým útokem.
"Tak co? Pořád si myslíš, že je Luvdisc slabý?"
"No… to se ještě uvidí! Použij udivení!"
Girafarig nasadil tak ohavný výraz, že Luvdiska vystrašil do morku kostí. Ten se bál tak, že zaplul pod hladinu.
"Použij sladký polibek!"
Luvdisc našpulil rty, které se rozzářily a zasáhl Girafariga srdíčkem. Ten se začal divně motat.
"Vodní dělo!"
Girafarig se tak potácel, že málem spadl z plováku. Ryan ho radši vrátil zpátky a voda se rozplácla na plovák.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama