Duben 2013

73 - Go East

13. dubna 2013 v 23:12 | Dark Absol |  Ryanovo dobrodružství - Tajemství Hoennu
Ryan koukal na svého soupeře, jako by byl z jiné planety. Nemohl tomu uvěřit. Ten účes… ten posměch… byla to… byla to… Gwendolyn.
"Co ty tady děláš? Myslel jsem, že se slabochy, jako jsem já, odmítáš bojovat!"
"Tady jde o něco jinýho, chlapečku. Rozmáznu tě. A pak si budeš moct stěžovat mamince! Chacha!" zasmála se Ryanova soupeřka.
"Měli bychom si představit Ryanova soupeře!" řekl Caruso, "Gwedolyn Mentropová, bývalá Koordinátorka, je hlavně expertkou na psychické Pokémony a hraje si nejen s myslí soupeřových Pokémonů, ale i myslí soupeře! Myslíš, že tohle Ryan ustojí, Jeffe?"
"Bude to mít těžké. Soudě podle informací, co tu mám, tak nepřihlásil svého psychického Pokémona. A souboj proti psychickému Pokémonovi je někdy zatraceně těžký…"
"To máš pravdu. Ale pak ještě existuje možnost, že Gwendolyn nepovolá psychického!" zasmál se Caruso.
"Uvidíme," řekl na to Ryanův otec.
"Začněte!" oznámil rozhodčí.
"Manectriku, volím si tebe!"
"Na něj, Jynx!"
Proti Manectrikovi stál Pokémon podobný lidské ženě. Měl dlouhé blonďaté vlasy a červenou sukýnku. Její obličej byl ale fialový.
"-JYNX, ČLOVĚKU PODOBNÝ POKÉMON A DALŠÍ VÝVOJOVÁ FÁZE SMOOCHUM. MLUVÍ JAZYKEM, KTERÝ JE PODOBNÝ LIDSKÉMU. VÝZKUMNÍCI SE SNAŽÍ TENTO JAZYK ROZLUŠTIT-" řekl Pokédex.
"Tak Gwendolyn se rozhodla pro Jynx. Psychický typ, jak jsem očekával," namítl Jeff.
"A také s unikátní typovou kombinací," dodal Caruso.
Klid, Ryane. Tohle zvládneš… přece se nedáš zastrašit svým soupeřem, snažil Ryan uklidnit sám sebe.
"Tak začínáme. Manectriku, použij elektrotesák!"
"Chacha. Fyzický útok… to jsem si mohla myslet. Stínovou kouli!"
Manectrikovy tesáky začaly jiskřit žlutě. Jeho soupeřka poslala několik koulí černé energie k němu, ale dokázal se jim vyhnout a Jynx schytala elektrický útok.
"Vybití!"
"Je na čase si přestat hrát. Psychický útok!
Manectric použil mocný elektrický útok a modré blesky létaly všude. Nicméně Jynx nezasáhl. Ta ho zvedla ze země a pak s ním praštila silou vůle.
"Wow! Tenhle zápas je, zdá se, velmi vyrovnaný!" komentoval s nadšením Caruso.
"Je na čase to skončit. Blizard!"
"Manectriku, kryj se světelnou clonou!" zakřičel v poslední chvíli Ryan. Manectric se ochránil žlutou světelnou kostkou, která dopad útoku ztlumila. Nedalo se však říct, že ho úplně zastavila. Manectric vypadal unaveněji než Jynx. Ryan ale stále věřil, že dokáže zvítězit.
"Tak ty si chceš hrát prcku… Dobře, budeme si hrát…," Gwendolyn nasadila šklebivý úsměv, "Jynx, psychický útok!"
Tentokrát to měl Manectric ještě těžší. Jynx silou vůle zdvihla kámen na zápasišti a mrštila ho na něj. Naštěstí se mu podařilo se vyhnout.
"Ledovou pěst!"
"Vyhni se a použij ohnivý tesák!"
Jynx se snažila praštit Manectrika ledovou pěstí, jenže to neměla dělat. Jeho tlama byla obklopena plameny a kousl Jynx přímo do ruky. Ozval se nepříjemný výbuch a Jynx odletěla na druhý konec zápasiště.
"Ryan nám teď předvádí, že nejlepší obrana je útok! Skvělá strategie. Podaří se mu to však dotáhnout do konce?" řekl komentátor.
"Nevzdávej to, Jynx! Stínovou kouli!"
"Manectriku, vybití!"
Zdálo se, že Jynx v tomto boji skončila. Modrá elektrická vlna zničila stínovou kouli a pak jí trefila… Jynx byla poražena.
"Jynx není schopna dalšího boje! Vítězem je Manectric!" řekl rozhodčí. Gwendolyn na Ryana šlehla pohledem.
"Humph! Tentokrát si vyhrál, ale počkej na mistrovství! Tam tě roznesou na kopytech! Gahaha!" zasmála se a odešla.
Ryan stále zíral na zápasiště a nemohl tomu uvěřit. Manectric k němu přišel a olízl ho, jako by ho chtěl přesvědčit. A pak… mu to konečně došlo.
"JUPÍÍÍÍÍÍ! Jsme tam, Manectriku! Mistrovství světa čeká na nás! ANO!"
"Nektrik!" souhlasil Manectric.
***
Kvalifikace se chýlila ke svému konci. Sam i Cedrick své soupeře porazili a také se dostali do Ever Grandu. A zrovna ve chvíli, kdy Caruso oznamoval výsledky, tak do Bojového stanu vtrhla Kris. Podívala se na světelnou tabuli a… nic. Nikdo tam nebyl. Ach jo…, tak Ryan asi vypadl, pomyslela si a svěsila hlavu. Když vtom ho zahlédla, ale zdálo se, že vypadá poněkud šťastně. Zrovna se bavil se Sam a Damionem.
"Ahoj, Ryane! Co se stalo?"zeptala se opatrně. Místo odpovědi se dočkala objetí.
"Já to dokázal! Jsem tam! A ostatní taky!"
"Tak to ti gratuluju. Moc mě mrzí, že jsem nemohla dorazit dřív… To ta doprava… Ach jo," povzdychla si Kris.
"To nic," mrkl na ní spiklenecky Damion.
***
"Dámy a pánové! Kvalifikace je u konce!" oznámil Caruso, "blahopřeji těm, kteří vyhráli a poděkování patří i ostatním účastníkům. A teď už přivítejte Charlese Goodshowa, prezidenta Mezinárodní Pokémonské federace!"
Na jeviště přišel stařík s hustým plnovousem a kšiltovkou.
"Trenéři a trenérky! Rád bych vám poblahopřál k úspěchu v této kvalifikaci a řekl několik slov k následujícím událostem. Za prvé. Rozlosování skupin bude čistě náhodné a bude velice pravděpodobné, že se v základní skupině neutkáte s nikým z Hoennu. ("Ach jo, to je ale pech," zamumlal Damion.) Zahajovací ceremoniál bude 10. července, tedy méně než za měsíc, takže dorazte do Ever Grandu včas. Za celou Federaci vám děkuji a těším se!" řekl Goodshow, usmál se a odešel.
"Tak tedy za měsíc v Ever Grandu… Až se znovu sejdeme, tak budu ještě silnější… Mějte se," řekl André a společně s Barry odešel. Hlouček postoupivších se pomalu rozpouštěl, jen Damion se rozhodl zůstat.
"To by mě zajímalo, do jaké skupiny mě dají," přemýšlel Damion.
"Já myslím, že ať skončíš kdekoli, tak jsem si jistý, že do toho dáš všechno!" mrkl na něj Ryan.
"No jasně!" kývl Damion, "no… a hehe… kde to Ever Grande je?" začervenal se.
"Ve východním Hoennu. Je to velké ostrovní město kousek od Mossdeepu," vložila se do konverzace Kris.
"Ach tak. No a kam se vydáme teď, když máme čas?"
"Myslím, že se nejdřív musíme dostat do Liliového města a pak se uvidí," navrhl Ryan.
"To je bezva nápad!" kývla Kris.
***
Naši přátelé si užívali hezkého dne a oslavovali postup v jedné slateportské restauraci. Damion do sebe ládoval, co se dalo a Ryan přemýšlel nad mistrovstvím. Kris si ani nevšimla, že její nevlastní sestra nepostoupila.
"Á! Konečně jsem tě našel. Ještě jsem ti chtěl říct nějaké dodatečné informace o mistrovství," byl to Ryanův otec.
"Copak?" zeptal se Ryan.
"Jen to, že zítra večer se budou losovat skupiny, tak se podívejte. Bude to v televizi a na internetu i v novinách… A ještě něco. Když vstoupíte do Ever Grandu, už si nemůžete chytit žádné Pokémony," řekl mu Jeff, "hodně štěstí, tobě i tady Damionovi."
"Co?! Vy mě znáte?" divil se oslovený.
"Ne, ale byl jsem spolukomentátorem na kvalifikaci. Musím tě pochválit, vedl sis také velmi dobře a tvůj Rapidash na mě udělal velký dojem. Ta podoba s Palmerem je neuvěřitelná…," zasmál se Jeff.
"Ehm? Znáte tátu?!" zeptal se Damion.
"Ne osobně, jen tak od vidění… jsi mu hrozně podobný," mrkl na něj Ryanův otec.
"Jojo, to je celý táta," zašeptal Ryanovi do ucha Damion, "každý ho zná, ale nikdy ho osobně nepoznal…" Ryan se zasmál.
"Děje se něco?"
Damion se dostal do rozpaků. "Ale nic, pane… Hehe!"
"Tak zatím. Já se vrátím zpátky do Littlerootu, Megan je určitě smutno. Za měsíc v Ever Grandu, Ryane! Měj se!" rozloučil se Jeff a odešel.
"To je tvůj táta taková hvězda?" zeptal se Ryana Damion.
"Nemám tušení… Já se ho na to nikdy neptal, ale soudě podle toho, co jsem včera slyšel, tak asi je," odpověděl mu Ryan.
"Wow! Tak to bych ho chtěl vidět zápasit!"
"Třeba někdy tu šanci mít budeš," mrkl na něj Ryan.
"Hej! Země volá Damiona s Ryanem! Úplně jste zapomněli na mě! Kam půjdeme teď?" vstoupila do konverzace Kris.
"Myslím, že bychom měli zaplatit a zůstat ve Slateportu do zítřka," navrhl Ryan, "zaplatím," oznámil číšníkovi.
***
Jeff byl na cestě domů. Při pomyšlení, že opět uvidí svou ženu se usmál. Ten Ryan ale vyrostl a zesílil… ten čas ale letí, pomyslel si. Nemohl se dočkat mistrovství světa. Jedno z mnoha mistrovství, kterého se nezúčastní. Už deset let netrénoval žádné Pokémony, jen předával své zkušenosti mladé generaci v Kantu. Když vtom ho najednou někdo zastavil. Byl to asi sedmnáctiletý kluk s ulízanými blonďatými vlasy z čela. Jmenoval se Gilbert Zorin a byl jedním z těch šťastlivců, kteří postoupili dál.
"Vy jste Jeffrey Conolly?" zeptal se.
"Ano, to jsem. Co ode mne chceš?"
"Jen zápas. Už několik let poměřuji své síly nad elitními trenéry, abych se stal silnějším a vyhrál zlatou medaili na mistrovství světa."
"Ach tak. To tě musím zklamat. Už jsem nebojoval deset let a moji Pokémoni už toho mají také dost za sebou…"
"Vy se bojíte, co? Tušil jsem to… hm. Jaká potupa… že známý trenér Jeffrey Conolly odmítl výzvu… chacha…," zasmál se kluk.
"Tak to ale vůbec není! Chceš-li zápas, máš ho mít… Nikdy jsem výzvu neodmítl, abys věděl… Ovšem teď už se mi tohle stává zřídka, že by mě někdo vyzval. Kolik každý Pokémonů?" zeptal se ho Jeff.
"Klasický single zápas. Každý dva, platí?"
"Jistě. Bude mi potěšením."
***
Oba soupeři došli na pláň za Pokécentrem, kde kdysi Ryan bojoval s Katie a jeho Treecko se vyvinul v Grovyla. Jeff měl podivný pocit. Jako by toho trenéra odněkud znal, jako by ho někde viděl… nesmysl, pomyslel si. Otočil se ke svému soupeři.
"Jsi připraven?"
"Jistě, pane. Nebudeme to protahovat. Volím si Salamence!" ze Zorinova ballu vyskočil ohromný tyrkysový drak s rudými křídly.
"Salamence, hm… Dobrá volba. Espeone, volím si tebe," řekl Jeff a hodil svůj ball s Espeonem. Už toho měl dost za sebou, ale i přesto se na něj mohl vždy spolehnout.
"Salamenci, použij nálet!"
"Espeone, zmatení!"
Drak zareagoval bleskově. Espeon se sice pokusil odvrátit útok psychickou silou, ale marně a zaútočil.
"Dokonči to dračím meteorem!" usmál se Zorin. Jeff polkl. Takového silného trenéra už nepotkal spousty let. Byl v něm velký potenciál. Jenže jak se nesoustředil na zápas… tak Espeon padl, skolen meteorovou bouří.
"Co se děje, pane?! Nemůžete bojovat? Myslel jsem si, že to bude vyrovnaný zápas… a ne, že váš Pokémon padne po druhém úderu! Děje se snad něco?!" ozval se Zorin.
"Vůbec nic…," omluvil se Jeff a vrátil Espeona zpět do ballu. Už na sobě pociťoval, že není schopen pracovat s Pokémony jako dřív. Jenže měl na vybranou? Jako mladý se nikdy nevzdával a to nehodlal porušit ani teď. Koneckonců nechtěl být takovému spratkovi, jako byl Zorin, pro smích. Vytáhl druhý ball. "Dobrá. Chceš-li vyrovnaný zápas, máš ho mít. Ale varuji tě… Protože tohle je to nejsilnější, co mám!"
"Prosím. Jen do toho," ušklíbl se Zorin.
"Tak do boje, příteli!" hodil svůj ball. Zorin vyvalil oči a zíral na tu mystickou bytost, která z ballu vyskočila.
"Lepšíte se. Konečně to nebude nudný zápas… Dračí meteor, Salamenci!"
"Polární paprsek, teď!"
***
"Na co se tam díváš, Damione?" zeptal se Ryan svého kámoše, který zíral z okna, jako by tam přistáli mimozemšťané. Ten neřekl nic, jen ukázal ven z okna. Ryan spatřil svého otce, jak bojuje s nějakým klukem se Salamencem. Ale to, co ho upoutalo daleko více, že jeho otec měl legendárního ledového ptáčka Articuna. Kde k němu přišel, pomyslel si. Neváhal a okamžitě vyběhl ven. Přišel zrovna ve chvíli, kdy Salamence Articuna zasáhl zen hlavovým útokem.
"Co se to tady děje?!" zeptal se.
"Á! Nejsi ty Conollyho synátor? Viděl jsem tvůj zápas… Proti té Jynx si vyhrál se štěstím. V Ever Grandu to nebudeš mít jednoduché… Být tebou, tak tam ani nejezdím," zasmál se Zorin, který odvolal Salamence, "mějte se. Zápas dobojujeme později, to vám slibuji," a odešel.
"Cože jsi to řekl?!" zavrčel Ryan.
"No tak… nech to být… je to jen nafoukaný trenér, kterých je po světě spousty…," uklidňoval ho otec.
"Doufám, že máš pravdu… a odkud máš toho Articuna?"
"To je dlouhý příběh… snad se ho někdy dozvíš. Já už musím jít. Promiň!" vyvlékl se z toho Jeff a zmizel.
"Ach jo, zrovna to jsem chtěl taky zjistit," ozval se za ním Damion.
"No teď už nám zbývá jen jedna možnost, vydat se na východ do Ever Grandu! Už se těším!" řekl nadšený Ryan.

André

13. dubna 2013 v 22:47 | Dark Absol |  Profily postav
André (obrázek ze hry The Sims 3 pro lepší představivost)
Jméno: Andreas Tarkin
Také znám jako: Andy, On, André
Věk: 14
Barva vlasů: Blond
Barva očí: Modrozelená
Domovské město: New Bark, Johto ???
Třída: Trenér
Debut: Ryanův nejhorší zážitek (díl 18.)
POZOR! Článek obsahuje spoilery!