Prosinec 2015

Articuno a bílé Vánoce

27. prosince 2015 v 23:39 | Dark Absol |  Speciály
Tenhle speciál jsem věnoval otázce proč Jeff Conolly, Ryanův otec, použil v jednom zápase v románu Articuna a kde k němu vlastně přišel. Tak už to nebudu protahovat a jdeme na to!

76 - Damionův souboj

17. prosince 2015 v 20:51 | Dark Absol |  Ryanovo dobrodružství - Tajemství Hoennu
Červenec se přehoupl do druhé poloviny a turnaj mistrovství se dostal do fáze druhého kola. Gabrielle svůj první zápas, s obhájcem mistrovského titulu Justinem Halliwellem, prohrála, ale nenesla to tak těžce jako Damion. Ten se usilovně připravoval na svůj druhý zápas, který byl shodou náhod proti Benoîtovi Pelletierovi, bývalému partnerovi Gabrielly. Ryan měl pár dní volno, než se na řadu opět dostane skupina F. Ryana tentokrát měl čekat Kyle "Prďoch" Murdoch, rival jeho kamaráda Ashe. Tento turnaj neznamenal jen "celopokésvětovou" událost, ale také velký byznys. Suvenýry se prodávaly ve velkém, kvetly příjmy sázkařských společností a obchodů s občerstvením. No a do tohohle všeho měl přijít pro Damiona tvrdý úder.
Zrovna trénoval se svým Torterrou listovou břitvu za hotelem, když k němu přišel někdo, koho by ani ve snu nečekal, totiž Benoîta osobně. Byl to starší hnědovlasý kluk s buclatou tvářičkou a modrýma očima, které probodávaly pohledem jako ostrý rampouch.
"Nazdárek, MekKvére," ucedil na svůj původ neobvykle precizní angličtinou.
"Co tady chceš?!" podivil se Damion.
"Ty mě znáš? To mě překvapuje. Já tě teda znám víc, MekKvére. Gabrielle mi řekla, co jsi zač."
"Vážně?! A co ti řekla?"
"Že vůbec nechápe, jak se mohla zabouchnout do takovýho chudáka a ztroskotance!" Ben se zazubil.
"Cože, chudáka?!"
"Přesně tak, MekKvére. Neříkej mi, že jsi neslyšel o automobilovém koncernu Etoile D'argent?" Damion pokrčil rameny. "To mě nepřekvapuje. Gabrielle ti asi neřekla úplně všechno. François Delacroix je totiž generální ředitel té automobilky. Stručně řečeno, je to pracháč! Copak ti nikdy nebylo divné, že se tak krásně obléká a používá jiné prvotřídní věci?"
"Na co tím narážíš, Peletiére?" zavrčel Damion.
"Na to, že je z vyšší společnosti a ty jsi pro její příslušníky pouhý póvl, o který si takoví lidé čistí boty. Smiř se s tím!"
"Cože?! Já tě…," Damion se už neudržel a propukla bitka.
***
Zadní dveře hotelu se otevřely a Gabrielle vyvalila oči, že vidí bitku mezi svým přítelem a svým bývalým přítelem.
"Stop! Pšestaňte! Kvůli mně! S'il vous plaît!" vyjekla. Damion se ohlédl a pustil Bena na zem.
"Promiň, ale on… mi řekl takové věci…," koktal Damion. Ben se mezitím zvedl ze země, oprášil se a prohlásil: "Sbohem, MekKvére. Gabrielle ti má určitě co říct. Adieu, ma chérie!" řekl sladce směrem ke Gabrielle a odešel.
"Co se tu stalo?!" divila se Gabrielle, "proš ses s ním prral? Všdyť víš, co jsem ti šíkala, Ben ignorruje moje rozhodnutí sůstat s tebou…"
"Víš, on mi řekl strašné věci… že jsi z majetných poměrů, tvůj táta je nějaký ředitel automobilky a proto máš takové luxusní věci… a ty víš, že já nejsem z vyšší společnosti, ani moje rodina ne! Já už vůbec nic nechápu!" Damion začal slzet.
"Klid, chéri. On se nás jen snaší rroseštvat. Ty víš pšese dobše, komu patší mon cœur!"
"Odpověz mi na mou otázku… opravdu jsi z rodiny pracháčů?"
"Oui, jsem. Ale to nis nesnamená. To jsi pšese posnal, non? Víš, oni tu jsou. Mí rrodiše. Chtěla bych ti je pšedstavit."
"Tak to jim můžeš představit Pelletiera. Já na tohle nemám," řekl v slzách Damion.
"Ty se se mnou rrozchásíš?" podivila se Gabrielle.
"Ne… potřebuju si srovnat hlavu. Promiň…," řekl Damion a odešel pryč. Gabrielle zůstala sama zmatená a nevěděla, co dál… Jestli se má přes nechuť vrátit k Benovi, nebo dokázat Damionovi, že jí na něm záleží, ať je z jakých poměrů chce?
***
Ryan seděl u počítače a studoval vývoj turnaje. Zápasy druhého kola skupiny A byly už minulostí. Zorin si poradil s Tinou Petitovou 3:1 a Claire porazila kouzelníka Chestera 3:2. Bylo jasné, že o prvenství ve skupině se utkají právě Zorin a Claire, ti druzí dva byli už ze hry. Pak se podíval na dnešní program skupiny B. Stálo tam, že první zápas se odehraje mezi Damionem a jistým Benoîtem Pelletierem. Damionův přemožitel Alan Robertson se měl utkat s Elizabeth Martinovou z Unovy.
"Už do toho počítače koukáš dlouho, nechceš si dát pauzu? Přinesla jsem sušenky a nějaké kakao!" byla to Kris s podnosem sušenek. Ryan se otočil, "Ach, jistě, máš pravdu," usmál se, vzal si sušenku a vypnul počítač.
"Víš, chtěla jsem si o něčem promluvit," řekla Kris s mírně roztřeseným tónem.
"No tak mi to řekni a neboj se!"
"Víš… Candie mi říkala… že… prý máš nápadnici…"
"Cože?! Vážně? Chceš mi říct, že to jsi ty?" Kris zavřela oči a zavrtěla hlavou, "tak kdo tedy? Já o nikom nevím."
"Ta Amanda… prý má o tebe zájem. Víme to od Gabrielly."
"Amanda? Vážně? Hodně by to vysvětlovalo, proč se chová v mé přítomnosti tak divně… stydí se… rozumím…"
"Takže Ryane, chtěla jsem ti jen říct, že jestli jí to chceš ulehčit, tak jí to řekni. Pochopím to."
"Co? Já jsem stejně překvapený jako ty! Nic jsem k ní necítil už od doby, když jsme spolu bydleli v New Barku! To mi musíš věřit," obhajoval se Ryan.
"Já už nevím, jestli ti mám věřit nebo ne… když si vzpomenu na to, co jsme prožili… a, a… no… eh…," Kris zrudla.
"Klid. Minulost je minulost a je pryč. Jestli říkáš pravdu, tak si o tom s Amandou budu muset promluvit. Nějak jí to vysvětlím. Jen mi musíš věřit," řekl Ryan.
***
Damion seděl v šatně pro trenéry a zpytoval svědomí. Vůbec nevěděl, jak se má k problému postavit. Má Gabrielle říct, že se s ní rozchází? Ne, to nechtěl. Ale byl si jistý, že proti Pelletierovi je nicka. Nechá je být, ať jsou spolu. On Pelletier byl také z bohatší rodiny. Gabrielle se k němu určitě hodila víc. Její rodiče budou určitě nadšení… z těchto myšlenek se mu udělalo do breku. Už to nevydržel, naposledy kvůli někomu brečel ve školce…
"Damione? Jsi to ty, synu?" ozval se známý hlas. Byl to Palmer, který se přišel podívat na zápasy svého syna. "Co se stalo? Proč brečíš? Už jsem tě tak dlouho neviděl…"
"Tati, to nepochopíš… Ale máš pravdu, neměl bych tady fňukat, chlapi nepláčou…," zamumlal Damion.
"Ale no tak… to není tak úplně pravda, je to jen rozšířená pověra, lidé si prostě myslí, že chlapi jsou jako stroje a nemají emoce. Pověz mi, co tě trápí…," usmál se Palmer.
Damion se podíval na svůj Pokétch. Do zápasu zbývalo asi dvacet minut. "No tak dobře…," Damion sáhl po kapesníku a otřel si slzy, "je za tím holka… její rodiče jsou pracháči a já proti nim nejsem nikdo… musím se s Gabriellou rozejít…"
"Ale no tak, Damione, přece se s ní nerozejdeš kvůli takovéhle prkotině… Co jsou ti lidé vůbec zač, že hodnotí podle majetku. Jak odporné."
"Tak to na světě chodí, tati… lidé se hodnotí podle toho, kolik mají peněz, od toho se odvíjí všechno… Její otec je prý výkonný ředitel nějaké automobilové korporace."
"Vzmuž se, synu. Já si s tím zbohatlíkem klidně promluvím a řeknu mu to do očí, co si o něm myslím," pronesl Palmer.
"Ty jsi ten nejlepší táta, kterýho můžu mít," usmál se Damion.
"Já vím… já vím…," řekl Palmer a poplácal ho po rameni, "tak a teď běž a tomu klukovi ukaž, jak jsi silný trenér!"
"Jasně, tati!" souhlasil Damion a vydal se na zápasiště.
***
"Vážení diváci, máme tu druhé kolo skupiny B! Dnes nás čeká souboj dvou sinnohských krajanů! V červeném poli přivítejte Damiona McQuara!" oznámil komentátor a Damion si stoupl do červeného pole. Rozhlédl se kolem. Sinnohské vlajky byly téměř všude, jenže když byli oba soupeři ze Sinnohu, tak nemohl poznat, kdo fandí jemu a kdo Pelletierovi. Přemýšlel, jestli se přišel podívat Ryan s Kris a Candie. Možná přišla i Gabrielle, pomyslel si, ale ta určitě bude fandit tomu Pelletierovi.
"A nyní, přivítejte šampiona Sinnohu roku 2008! Přichází Benoît Pelletier!" do zeleného pole nastoupil Damionův protivník. Ozval se mohutný potlesk. Pelletier se uklonil, mávnul na všechny strany a na závěr vyslal vizuální signál Damionovi. Oběma soupeřům bylo jasné, že tenhle mač není jen o bodech do skupiny…
"Zápas je vyhlášen jako tři-na-tři a není časově omezen. Trenérům je dovoleno střídat Pokémony, s tím, že limit je tři. Pokud trenér odvolá Pokémona počtvrté, bude diskvalifikován. Jinak zápas skončí, pokud budou Pokémoni jedné, druhé, či obou stran neschopni pokračovat! Začněte!" oznámil rozhodčí.
"Tak jdeme na to," zamumlal Damion, "tohle je pro Gabrielle!" zvolal a hodil Pokéball. Světlo se zformovalo do podoby ohnivého jednorožce Rapidashe.
Pelletier se usmál. Tohle je příliš jednoduché, pomyslel si. "Rhyperiore, na něj!" z Pelletierova ballu vyskočil obávaný tlustokožec s ostrými rohy, které mu rostly pod sebou.
"Tak tohle je špatná volba," usoudila Candice, která se posadila k Ryanovi a Kris na tribunu.
"Myslíš, že typová výhoda předem rozhoduje o výsledku?" podivil se Ryan.
"To ne, ale útoky Rapidashe by byly proti Rhyperiorovi jen mrháním energií…," ozvala se Candie.
"Rapidashi, ukaž, že se ho nebojíme! Použij zuřivý útok!"
Pelletier neřekl nic, nedal Rhyperiorovi žádný příkaz. Damionovi to bylo divné a mírně ho to začalo vytáčet. Rapidashův roh se rozzářil a on s ním začal zuřivě máchat na Rhyperiora. Podařilo se mu ho několikrát zasáhnout, ale… nic. Rhyperior neměl ani škrábnutí.
"Myslím, že je čas to ukončit, a to rychle. Rhyperiore, použij kamenný drtič!"
"Rapidashi, pozor!" snažil se varovat svého jednorožce Damion. Jenže bylo pozdě. Rhyperior zformoval ve svých rukou obrovský balvan a mrštil ho vší silou na soupeře. Balvan byl velký a těžký, ale také pomalý, takže Rapidash se mu na poslední chvíli vyhnul. V Pelletierově tváři bylo znát znechucení.
"Rappy, vrať se. Na tohohle soupeře nestačíš," zamumlal Damion a vrátil svého svěřence zpět do ballu, "do boje, Floatzeli!"
"Ha. Tak tohle jsem si myslel, MekKvére," ušklíbl se Pelletier, "Rhyperiore, vrať se," odvolal svého tlustokožce. Damion polkl. Kterého Pokémona Pelletier povolá teď?
"Tak se předveď, příteli!" zvolal Pelletier a hodil ball. Na zápasišti se objevil Roserade. Toho mohl Damion využít, také jednoho měl, a tak věděl, jaké útoky zhruba Roseradové ovládají. Na světelné tabuli zhasly obrázky Rhyperiora s Rapidashem a objevily se tam nové, s Floatzelem a Roseradem.
"Tak co, MekKvére, odvoláš svýho Pokémona jako srabík, nebo se mi postavíš i s typovou nevýhodou?!" popíchl Damiona Pelletier.
Trhni si, pomyslel si Damion. "Floatzeli, začni sonickým třeskem!" řekl svému Pokémonovi.
"Chachá. Myslíš, že mě porazíš, co? Roserade, předveď kouzelné listí!"
Na Floatzela se řítila spousta barevně zářících lístečků. Podařilo se mu několik z nich zastavit zvukovou vlnou, ale přece si jich pár našlo cestu k cíli.
"Floatzeli, můžeš?" zeptal se svého Pokémona Damion. Ten zvedl packu na znamení souhlasu. "Výborně. Tak Ledový tesák!"
"Roserade, jedový šťouch!"
Zatímco se Ryan a jeho přátelé dívali na zápas, tak se k nim přiblížil vysoký blonďatý starší muž. "Dovolíte, mohu si přisednout?" zeptal se Ryana.
"Ale beze všeho," odvětil mu Ryan. Pak si ho prohlédl odshora dolů. "Nejste vy Damionův otec? Něco mi o vás vyprávěl!"
Blonďák se usmál. "Hohoho! Tak ty jsi ten nejlepší kámoš mého syna? Bryan O'Tooly, že jo?"
"No, ne tak docela," Ryan nedokázal potlačit smích, "jmenuju se Ryan. Ryan Conolly. Tohle je moje kamarádka Kris. A Candie určitě znáte," představil zbytek.
"Dobrý den," ozvala se Kris.
"Zdá se, že Damion tenhle zápas nějak moc prožívá. Nebo ten soupeř ho chce vytočit. Vypadá to, jako by to byl nějaký Damionův nepřítel… někdo, koho nemá ani špetku rád…," zamyslel se Ryan nahlas.
"To máš asi pravdu, chlapče," ozval se Palmer, "ten jeho soupeř byl prý přítel nějaké Gabrielly. A prý si ho dobíral tím, že jsou její rodiče zbohatlíci a že Damion je jen pitomý póvl, nebo co…"
"Aha. Tak proto se Damion chová tak divně. Myslí si, že se Gabrielle chce vrátit k němu. Nicméně jsem si nikdy nevšiml, že by se teta Jenny a strejda Franck chovali jako zbohatlíci," usoudil Ryan.
"Rodiče té dívky jsou tvá teta a strýček?!" podivil se Palmer. Ryan přikývl a upřel svůj pohled na tabuli a zjistil, že stav zápasu se konečně pohnul. Damion se dostal do vedení. Floatzel dokázal Roserada oslabit za pomocí ledových útoků a tak zvítězil.
"Humph! Tak to jsi podělal, MekKvére. Je třeba začít hrát tvrdě. Na něj, Drifblime!" Pelletier hodil další ball. Před Floatzelem se objevil Pokémon připomínající fialový horkovzdušný balón, který byl uprostřed zalepený. Damion vytáhl Pokédex. Ozvalo se: "DRIFBLIM, BALÓNOVÝ POKÉMON. JELIKOŽ CESTUJÍ PO VĚTRNÝCH PROUDECH, JSOU POHYBY DRIFBLIMŮ NÁHODNÉ A NEPŘEDVÍDATELNÉ-"
"Floatzeli, vrať se," vrátil Damion Floatzela a jeho obrázek na světelné tabuli zhasnul, "do toho, Magnetone!"
Na zápasišti se objevil vznášející se magnetický Pokémon. Ryan si ho ještě nestihl prohlédnout a tak vytáhl přístrojek. "-MAGNETON, MAGNETICKÝ POKÉMON, VYVINUTÁ FÁZE MAGNEMITA. MAGNETONI VYDÁVAJÍ SILNÉ MAGNETICKÉ VLNY, KTERÉ JSOU FATÁLNÍ PRO VĚTŠINU ELEKTRICKÝCH PŘÍSTROJŮ V OKOLÍ. MAGNETONI TAKÉ VYDÁVAJÍ NEBEZPEČNÝ INFRAZVUK, PO KTERÉM LIDI BOLÍ UŠI-" ozvalo se z Pokédexu.
"Začneme! Magnetone, použij vybití!"
"Zlověstný vítr, Drifblime!" přikázal Pelletier. Jenže zápas skončil dřív, než začal. Mocná vlna elektřiny prorazila fialový vítr a zasáhla Driflima. Balónový Pokémon upadl.
"To snad není možné! Drifblime! Jakto?!" divil se. Ale to nebylo všechno. Poražený Drifblim se rozzářil fialově a pak, jakoby Magnetona zasáhla silná psychická vlna, která s ním mrštila o zeď. Magnetický Pokémon se z toho dostal, ale byl řádně potlučený.
"Co to má znamenat?!" divil se Ryan. Jak mohl ten Drifblim zaútočit, když byl poražen? Palmer se usmál.
"Damion má skutečně pod čepicí. Použil elektrický útok, který je jeden z nejsilnějších. Jen tak dál!" pochválil svého syna.
"Ale to nevysvětluje to záhadné fialové světlo," opáčil Ryan.
"Ach… to světlo… to je zvláštní schopnost Drifblima, které se říká zúčtování. Pokud Pokémon padne, způsobí útočníkovi vážnou újmu. Zhruba podobnou, jako způsobí útok sebedestrukce…," odpověděl mu Palmer. Ryan přikývl a podíval se na světelnou tabuli. Na ní svítil stav 0:2. Damion měl teď vítězství nadosah, ale musel by porazit Rhyperiora, aby zvítězil… Jenže byl v úzkých. Jediný, kdo by Rhyperiora mohl porazit, byl Floatzel, jenže ten měl za sebou už těžký souboj s Pelletierovým Roseradem.
"Vrať se, Drifblime. Teď už to nemá smysl protahovat. Na něj, Rhyperiore!" Pelletier povolal opět svého tlustokožce.
"Magnetone, vrať se," Damion pozdvihl ball, "na něj Floatzeli!" a povolal opět do boje Floatzela. Jsi má poslední naděje, špitl.
"Použij vlnobití!"
Pelletier se podezřele usmál. "Až ti řeknu, použiješ kladivovou paži."
Floatzel poslal na Rhyperiora mohutnou vlnu vody. To by mělo kamenného/zemního Pokémona poslat do pole poražených na jeden útok. Ale… Rhyperior se tvářil, jako by z vody vůbec strach neměl. Damion polkl. Jak to? Pelletier pak hvízdl. Rhyperior zareagoval na signál a vrazil svou kamennou paží přímo do Floatzelova břicha. A ten… omdlel.
"Floatzel není schopen dalšího boje! Vítězem je Rhyperior a skóre je 1:2!" oznámil rozhodčí. Damion byl v koncích. Měl už jen Magnetona a Rapidashe. Ani jeden z nich by na Rhyperiora nestačil… Smutně pozvedl ball a vrátil Floatzela.
"Ale jak to? Myslel jsem, že Rhyperior má takovou typovou kombinaci, která by měla trpět silným strachem z vody, nebo ne?" divil se Ryan.
Palmer si povzdechl. "Kdepak, chlapče… Rhydon a jeho vývojové stádium Rhyperior jsou jediní kamenní Pokémoni, kteří z vody strach nemají… Dokonce se mohou naučit vlnobití a trenéři je mohou používat jako pomocníky k transportu přes vodu… Je mi Damiona líto. Měl asi použít jinou strategii…"
"Do toho, Dami! Ty to zvládneš!" povzbuzovala Gabrielle Damiona. Bohužel marně…
***
Byl večer a v plném proudu byl zápas skupiny B, mezi Elizabeth Martinovou a Alanem Robertsonem. Ryana a ostatní to vůbec nezajímalo. Damion svůj druhý zápas na turnaji prohrál. Rhyperior Magnetona i Rapidashe celkem snadno porazil a to znamenalo, že ať by se Damion snažil sebevíc, tak ze skupiny nepostoupí. Zrovna seděl na posteli ve svém pokoji, který měl pronajatý jako účastník turnaje. Společně tam s ním byl Palmer, jeho otec, dále Ryan, Kris a Candice. Damion měl obličej v dlaních a pomalu ho dostihoval temný mrak deprese. Začal ronit slzy.
"Všechno to byl jen trik, jak mě nalákat, že mám vítězství nadosah! Ten Roserade i ten Drifblim… Já to nechápu, proč jsem musel prohrát zrovna s ním!"
"Ale no tak, synu… Tvá cesta tím přece nekončí," řekl mu Palmer.
"Vzpomeň si, kolik jsi toho s námi prožil… a ty odznaky, co jsi vybojoval!" usmál se Ryan, "od té doby, kdy jsem tě poprvé potkal v Petalbugských lesících jsi zesílil o mnoho úrovní. Můžeš být pyšný i na to, že ses sem vůbec dostal! Že jsi postoupil skrz kvalifikační kola! Pro mě budeš vždycky skvělý trenér, Damione."
"Ryan má pravdu. Vždycky jsme stáli na tvé straně a ty jsi stál na jeho. Přece to tady nevzdáš," usmála se Kris.
"Asi máte pravdu…," zamumlal Damion a vysmrkal se. Tohle nebyl ten klasický Damion, jak si ho Ryan pamatoval. Byl zničený, zklamaný, smutný. Chtěl mu pomoct, ale nevěděl jak. Pak se ale šeptem ozvala odpověď: "Dej do toho všechno, Ryane… vyhraj i za mě…" byl to tichý Damionův hlas. Najednou se otevřely dveře a vstoupila Gabrielle.
Okamžitě přiběhla k Damionovi, ve snaze ho nějak uklidnit, ale… Damion ji neposlouchal. Podíval se na ní jako nikdy a řekl: "To bylo určitě naplánovaný, co? Mělo mě to napadnout. Řekla jsi svému bývalému Pelletierovi, ať mě porazí, abys měla záminku se se mnou rozejít! Že je to tak?"
Gabrielle naprosto zmrzla. Nikdy se nechtěla k Pelletierovi vrátit. "Nevím, o šem to mluvíš, Dami! Víš, še miluji jen tebe a ršíkala jsem ti, še Ben za mnou jen… dolejsá se sáminkou se ke mně vrrátit! Musíš mi věršit!"
"Tobě já už nevěřím ani slovo. Tak běž a představ rodičům Pelletiera," řekl Damion. Gabrielle se rozplakala.
"Prosímtě, Gabri… teď uděláš nejlíp, když necháš Damiona nějakou dobu o samotě… teď to má těžký… má úplnou depku z toho, že z turnaje fakticky vypadl a ještě s někým takovým… Promluvíte si později, ano?" řekl Ryan a odvedl sestřenku z pokoje.
"T-tak dobše," řekla Gabrielle se slzami v očích.

Kris - Pokémonský tým

5. prosince 2015 v 12:32 | Dark Absol |  Profily postav
Doporučuji, abyste si nejprve přečetli profil Kris, jelikož tento článek ho jen doplňuje.

Kris

3. prosince 2015 v 23:28 | Dark Absol |  Profily postav
Jméno: Kristen Doyleová
Věk: 12-13
Barva vlasů: Hnědá
Barva očí: Zelená
Domovské město: Liliové město, Hoenn
Příbuzní: Patrick Doyle (otec), Mary Doyleová (matka), Ramona (teta), Enrique (bratranec)
Třída: Koordinátor
Debut: Lesní dobrodružství (díl 3.)
POZOR! Článek obsahuje spoilery!
Kris je po Ryanovi nejdůležitější postavou v románu. Věnuje se (stejně jako např. May a Dawn) soutěžím a její vliv na Ryana je značný.